Jan Rolenc Specialista na slezské mince
K velkým znalcům historie slezského mincovnictví patří teprve čtyřiadvacetiletý student Jan Rolenc z Havířova.
O numismatiku se začal zajímat už v dětství, na slezské ražby se specializuje od roku 2008.
Sběratelství v jeho pojetí není pouhé statické hromadění mincí. Numismatik má mít především znalosti: o místě a době vzniku mince, o technologii tehdejší v ýroby i o historických
souvislostech. To jsou pravidla, kterými se řídí student Slezské univerzity v Opavě Jan Rolenc. Sběratelství považuje za dynamický koníček, a proto, v ybaven fotoaparátem
a poznámkov ým blokem, neváhá v yrážet do širokého okolí, aby navštěvoval historické objekty nebo pátral v zaprášených archivech. „Už jako dítě jsem obdivoval zahraniční mince, které vozili z dovolených většinou strýcové. Zlom nicméně nastal před osmi lety, kdy v Havířově otevřeli numismatickou prodejnu, a já jsem byl šokován, že třeba vídeňské feniky,
mince z patnáctého století, se dají pořídit za pouhou stokorunu,“ zavzpomínal na událost, která odstartovala jeho odborný zájem. Právě zmíněné „drobáky“ se staly základem Janovy první sbírky, z níž mu ovšem dnes už mnoho nezbylo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
Světové investiční mince (7) Sovereign
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, překročíme průliv La Manche a navštívíme britské ostrovy.
Těžko bychom hledali minci, která má za sebou tak dlouhou a pohnutou minulost, jakou má britský sovereign. Jeho název je odvozen od pojmenování panovníka (suverén, suverénní vládce). Historie tohoto platidla sahá až do epochy krále Jindřicha VII. Tudora, který vládl v letech 1485 až 1509. Zlatý sovereign byl označen hodnotou jedné libry šterlinků a vážil polovinu troyské unce, tedy 15,55 gramu. Ryzost dosahovala třiadvaceti karátů.
Jindřich VII. Tudor je dnes vnímán jako král, který neměl válečnické ambice, i když na trůn se dostal vojenským sesazením svého předchůdce Richarda III. Více ho zajímala ekonomika a prosperita země. Uzavřel mírové dohody se sílícím Španělskem i sousedním Skotskem a rozšířil spolupráci s obchodní mocností Holandskem. Jindřichovi se sice podařilo stabilizovat anglickou ekonomiku, nicméně jeho politika začala u spojenců vyvolávat obavy. Silná Anglie jim nebyla po chuti, proto začali obchody s ní omezovat, a tak byl závěr vlády Jindřicha VII. poznamenán úpadkem a zadlužením.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU