Howard Carter zemřel před 70ti lety
Howard Carter, slavný britský archeolog, objevitel Tutanchamonovy hrobky zemřel před 70ti lety.
Egypt -
V roce 1922 Carter učinil jeden z nejúžasnějších objevů v celé historii archeologie. Pod obrovskými nánosy kamení a šotoliny objevil v Údolí králů v Luxoru zavalené schodiště, na jehož konci nalezl ještě královskou pečetí zaplombovaný vchod do Tutanchamonovy hrobky. Ačkoliv se jednalo o poměrně malou hrobku, vydala neslýchané bohatství a Carter se tak nezapomenutelně zapsal do dějin egyptologie.
Tutanchamonova hrobka ukrývala více než 3 500 předmětů. Alabastrové vázy ve tvaru lotosu a poupat, olejové lampy, mnoho jemně tepaných a zdobených truhel, tisíce zlatých růžiček vyšitých do oblečení, nosítka s hlavou lva, krávy, hrocha a krokodýla, židle a křesla, faraonův trůn, toulce, luky a šípy, kultovní oblečení z leopardí kůže, žezlo z masivního zlata, množství šperkovnic vykládaných alabastrem, slonovinou, či ebenovým dřevem, velké sochy potažené zlatou fólií, více než tři stovky zbraní, řada modelů lodí, několik lehátek, nesčetné množství šperků zhotovených z nejvzácnějších materiálů, zlaté sošky, rozmontované slavnostní a válečné vozy.
Jen inventarizace nalezených předmětů trvala Carterovi osm let. Celý nalezený poklad zaplňuje v Egyptském muzeu v Káhiře celkem 12 místností.
Carter si objevením hrobky faraona Tutanchamona splnil svůj sen.
Howard Carter zemřel před 70ti lety. Jeho památku dnes připomíná nová stříbrná mince se saharským pískem.
Ryba smrdí od hlavy aneb co neví ředitel GASK
V loňském roce jsme pomáhali řešit případ dvou sběratelů, kteří se podle úřadů dopustili pokusu o nelegální vývoz několika keltských mincí.
Jak se později vysvětlilo, jejich případ vyplynul zřejmě z neznalosti zákonů a již několikrát jsem při této příležitosti chválil uvážlivý postup příslušného odboru Ministerstva kultury. Mám za to, že v současné době jsou členové České numismatické společnosti i ostatní sběratelé o problematice vývozu mincí a ostatního sběratelského materiálu tak dobře, že by mohli jiným radit. Komu? Co třeba Janu Třeštíkovi, řediteli Galerie Středočeského kraje (GASGASGASK, bývalé Středočeské galerii)?
Proč zrovna jemu? V lednu a v únoru letošního roku probleskly médii krátké zmínky o sporném vývozu Picassova obrazu Sedící akt. Co se přihodilo? Shrnu jen stručně, příslušné články lze snadno dohledat na internetu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
