Medaile roku 2011 Stříbrná medaile První pražská tramvaj
Česká mincovna je již tradičním účastníkem soutěže Medaile roku, kterou každoročně vyhlašuje časopis Mince a bankovky.
Nejúspěšnější „soutěžící“ se v letošním klání stala stříbrná medaile emitovaná při příležitosti 135. výročí zahájení provozu první koněspřežné tramvaje v Praze. Výrobou vítězného návrhu pověřila jablonecká mincovna akademického sochaře Zbyňka Fojtů.
Vraťme se do Prahy sedmdesátých let 19. století, kde švihnutí biče odstartovalo provoz první koněspřežné tramvaje, takzvané koňky. Tramvajový vůz tažený koňmi se poprvé rozjel od řetězového mostu císaře Františka I. (na místě dnešního mostu Legií) kolem staveniště Národního divadla směrem k Invalidovně do Karlína.
První pražské tramvaje byly taženy koňským spřežením po dřevěných kolejích pobitých plechem a dosahovaly průměrné rychlosti osmi kilometrů za hodinu. Zpočátku Prahou projížděla tramvaj uzpůsobená celoročnímu provozu, teprve později byla do provozu nasazena i letní varianta vozů. Jak taková tramvaj vypadala, můžeme vidět na Medaili roku 2011
„Na averzní straně medaile je výjev z dobové rytiny z roku 1875, kdy byl provoz ,koňky‘ zahájen. Pod tramvají s koňmi je znázorněn detail kola s brzdicím systémem. Reliéf je doplněn textem 135 LET OD ZAHÁJENÍ PROVOZU PRVNÍ PRAŽSKÉ TRAMVAJE a údaji o ryzosti,“ popisuje vyobrazení na averzní straně medaile obchodní ředitel České mincovny Tomasz Surdy a dodává: „Na reverzní straně je vyobrazen vůz tramvaje pro celoroční, ale hlavně zimní provoz. V pozadí je zachycen detail první jízdenky. V opisu je umístěno datum zahájení provozu 23. 9. 1875, označení mincovny, punc a značka autora Zbyňka Fojtů.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (3) Diktátoři na bankovkách
Jedním z nejčastějších námětů, s kterým se setkáváme na papírových platidlech, jsou politici.
Při výběru osobností se centrální bankéři vždy snaží, aby vyobrazená osobnost byla pro zemi a její občany nejen významná, ale měla být i určitým vzorem. Dobrými příkladem je například prezident Tomáš Garrigue Masaryk či královna Alžběta II. Na opačné straně spektra pak nalezneme ty nejhrůznější diktátory, na které se zaměříme v dnešním díle.
Idi Amin
Jedním z nejbrutálnějších afrických diktátorů je bezesporu Idi Amin. Amin pocházel z kmene Kakwa žijící na severu Ugandy. Po základní škole vstoupil roku 1946 do jednotek královských střelců, kde zprvu sloužil jako kuchař. Díky fyzické síle a vytrvalosti, stejně tak jako krutosti, se postupně propracoval do vyšších hodností. Jako mladý důstojník se účastnil po boku skotských jednotek bojů v Keni a Somálsku, kde se projevila jeho brutalita a sadistické sklony. Po vyhlášení nezávislosti Ugandy zůstal v armádě a vstoupil ve spojenectví s ministerským předsedou Obotem, který roku 1965 provedl vojenský převrat. Po nástupu Obota k moci získal Amin post vrchního velitele vojsk a letectva. Z nově nabyté funkce posiloval svou mocenskou pozici, díky čemuž upadl v nemilost prezidenta a v podezření z rozkrádání státního majetku.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU