Novoroční medaile stolní společnosti 2011
V prosinci loňského roku se dostala mezi sběratele další zajímavá medaile, která oproti mnoha jiným medailím, nebyla vydána z komerčních důvodů, ale jak by se dalo říci skupinou „nadšenců“ se společným zájmem o numismatiku a historii.
V prosinci loňského roku se dostala mezi sběratele další zajímavá medaile, která oproti mnoha jiným medailím, jak je v současnosti běžné, nebyla vydána z komerčních důvodů, ale jak by se dalo říci skupinou „nadšenců“ se společným zájmem o numismatiku a historii.
Medaile byla ražena jako darovací k Novému roku pro rodinné příslušníky a přátele na rubu uvedených vydavatelů a není běžně určena k prodeji.
Z tohoto důvodu je počet ražených kusů velmi malý i přes jejich krásné výtvarné provedení od renomovaného autora a tedy zcela jistě zájem mnoha sběratelů.
Medaile byla vyražena v následujících kovech a nákladech:
- stříbrná (Ag 925/1000) 50 kusů
- mosazná 69 kusů
- měděná 13 kusů
Medaile o průměru 30 mm byla vyrobena dle výtvarného návrhu známého akademického sochaře Vladimíra Oppla a vyrazila je firma Triga.
Námětem pro lícovou stranu bylo připomenutí výročí 100 let od úmrtí známého českého historika a archeologa PhDr. Josefa Ladislava Píče, které si 19. 12. v letošním roce připomeneme.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
Ze světa kovových známek (18) Kovová vojenská platidla a známky
Vojska ať občanská či profesionální vždy provázely peníze.
Čas od času byla vojenská pokladna nucena uchýlit se s výplatou žoldu nebo při nákupech proviantu od obchodníků z rozličných příčin k provizoriu a vydat vlastní kreditní platidla. Ve vojenském prostředí rovněž vznikaly specifické platební prostředky, jež byly ušité na míru prostředí, v němž vznikly a obíhaly. Nejvíce ražeb spojených s armádou bylo vydáno v militantním Německu, zejména v době Viléma II. a za II. světové války. Řada z nich nemá patrně jinde obdoby.
O měděných denárech Septimia Severa (193-211) se traduje, že byly ražené pro římská vojska táhnoucí do pole proti barbarům, a to z prozaických důvodů. Když padla vojenská pokladna s mědí do rukou barbarů, nedošlo pro stát k velké újmě. Na konci vojenské kampaně byly denáry z obecného kovu navrátivším se legionářům vyměněny za stříbrné.
RIC1 žádné měděné denáry přímo nezmiňuje, uvádí jen postříbřené denáry ze závěru vlády Septimia Severa z roku 209. Ve skutečnosti to tedy byly suberátní mince, některé snad i dobové padělky2 (obr. 1).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
