Edvard Beneš Stříbrná medaile připomínající prezidenta
Medaile věnovaná památce druhého československého prezidenta Edvarda Beneše je dalším
titulem, který začátkem tohoto roku uvedla na trh Pražská mincovna a. s.
Autorem návrhu
je akademický sochař Michal Vitanovský.
Novinka, která vyšla u pří ležitosti 125. výročí narození Edvarda Beneše, je provedena ve
vysoké kvalitě (proof).
„Mincovní pole je leštěné, ústřední motivy na obou stranách jsou matované. Lícové straně dominuje portrét Edvarda Beneše, rubové pak střední státní znak předválečného Československa,“ uvedl mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.
Medaile má průměr 37 milimetrů, váží 31,1 gramu a ryzost stříbra je v yjádřena číslem 999,
jedná se tedy o prakticky čistý kov. „Námět pro portrét jsem čerpal z publikace Beneš ve fotografii. Motivy na obou stranách obepínají stylizované lipové listy,“ popsal autor návrhu akademický sochař Michal Vitanovský s tím, že v horní polovině mincovního okraje je uveden nápis: EDVARD BENEŠ SE ZASLOUŽIL O STÁT*. „V dolní části jsou pak data Benešova narození a úmrtí,“ doplnil Vitanovský popis.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Operace Bernhard
Padělky britských liber
Padělání platidel patří k nejúčinnějším způsobům vedoucím k oslabení nepřítele, a snad i proto se s ním v mnoha válečných konfliktech setkáváme tak často. Akcí, která v novodobé historii nemá obdoby, je bezpochyby operace Bernhard, pomocí které se za 2. světové války snažilo nacistické Německo rozvrátit britskou měnu.
S plánem na oslabení britského hospodářství výrobou a šířením falešných liber přišel v prosinci 1939 SS Strurmbannführer Andreas Naujocks, který jej přednesl svému nadřízenému Reinhardu Heydrichovi. V Heydrichově pojetí se poté začíná rodit plán, který v následujících letech vejde do světového povědomí jako operace Bernhard, největší padělatelská operace novodobé historie. Pod Naujocksovým vedením se po schválení nejvyšším vedením vytváří pracovní skupina, která se dále zabývá technickým zabezpečením celé akce pod krycím názvem operace Andreas.
Sachsenhausen
Původně se jako sídlo padělatelské dílny zvažoval Berlín. Hrozilo však reálné nebezpečí, že by zaměstnanci mohli informace vynést spojencům. Bylo tak rozhodnuto, že se tiskárna umístí v jednom z koncentračních táborů. Na seznamu uvažovaných lokalit se ocitly tábory v Osvětimi, Ravensbrücku, Buchenwaldu a Sachsenhausenu. Vybrán byl posledně jmenovaný a to především díky výhodné poloze nedaleko Berlína.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
