České peníze v mobilech Detailní prohlídka současných platidel
Česká národní banka představila aplikaci České peníze, která umožňuje detailní prohlížení
českých bankovek a mincí v mobilních zařízeních iPod, iPhone a iPad.
Uživatelé ji mohou použít jako návod ke kontrole ochranných prvků českých bankovek, zahraniční turisté se s její pomocí seznámí s českou měnou.
Aplikace České peníze nabízí detailní snímky a popisy všech platných vzorů českých bankovek a mincí. Může ji proto používat každý, kdo chce mít po ruce jednoduchý návod na určování
pravosti a platnosti českých peněz, ale třeba i turisté, kteří poprvé cestují do České republiky a neznají zdejší měnu.
„Jsme jednou z prvních centrálních bank v Evropské unii, která využila nových technologií k informování občanů o bezpečnostních prvcích bankovek. To bereme jako součást plnění našeho
zákonného mandátu, jímž je starost o hladký peněžní oběh,“ uvedl Marek Petruš, ředitel komunikace a mluvčí ČNB.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Medaile Šporkova Řádu sv. Huberta z roku 1723 Zajímavé ražby z Nume.cz
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679).
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679), který se průběhu válek v 17. století vypracoval ze zchudlého šlechtice na předního generála mocnářství, a kterému císař za vítězství nad Turky udělil titul hraběte a následně v roce 1664 získal dědičný titul říšských hrabat.
František Antonín Špork zahájil studia u jezuitů v Kutné Hoře, později pokračoval na právech a filozofii v Praze. Po jejich ukončení procestoval v letech 1680-1681 Francii, Nizozemí a Anglii. Zejména na něj zapůsobil pobyt ve Versailles, kde jej okouzlil nádherný zámecký areál s bohatou uměleckou výzdobou, stejně jako společenské akce a hony. V císařských službách získal vysoké hodnosti císařského komorníka, královského místodržitele a skutečného tajného rady. Je však nesporné, že pro evropskou rodovou šlechtu dlouho zůstával jen synem pobělohorského zbohatlíka.
Je zřejmé, že jeho projevy vnější okázalosti a ambiciózní reprezentace zakrývaly osobní komplexy a nenaplněné tužby. Po zkušenostech s politickou kariérou se zaměřil na duchovní život, kulturu a umění. Patřil mezi nábožensky velmi svobodomyslné a tolerantní osobnosti své doby. Jeho palác na Novém Městě pražském, zámek v Lysé nad Labem a od roku 1705 budovaný barokně bohatě zdobený komplex lázní, zámku, špitálu, knihovny a divadla v Kuksu se staly středisky společenského a kulturního ruchu mimořádného rozsahu. Na jeho uměleckých zakázkách pracovalo mnoho významných představitelů evropského barokního umění. Od roku 1701 pořádal divadelní představení, v letech 1724–1734 otevřel první stálou italskou operu v Čechách, působící střídavě v Praze a v Kuksu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
