MISTŘI ČESKÉ NUMIZMATIKY Ohlédnutí (1)
Představili jsme vám skutečné celebrity v oboru nízkého reliéfu, jejichž jména se stala pojmem nejen doma, ale i v zahraničí.
Rozhovorem s Petrem Horákem jsme v minulém čísle uzavřeli dlouhodobý seriál Mistři české numizmatiky. Když jsem v roce 2010 přišel s nápadem vyzpovídat několik známých českých tvůrců numizmatiky, rozhodně by mě nenapadlo, že vznikne tak obsáhlá sbírka. V průběhu šesti let vzniklo jedenatřicet dílů doplněných unikátními fotografiemi umělců i ukázkami jejich díla.
A někdy dokonce více v zahraničí, než doma. Nezapomenutelným se pro mě stalo hned první setkání s dnes už nežijícím profesorem Jiřím Harcubou. Pochopil jsem, že mám před sebou člověka, který má nejen specifický přístup k řemeslu, ale i hluboký filozofický vhled. Bytost, která má schopnost podívat se za oponu tohoto světa, člověka, který umí poutavě mluvit, ale také pozorně naslouchat. Rozhovor v jeho nevytopeném ateliéru mě tehdy zaujal natolik, že jsem si nechal ujet rychlík na Moravu a v tom dalším o setkání ještě dlouhé hodiny přemítal. Velkým dojmem na mě zapůsobil také Michal Vitanovský, sochař, medailér, publicista, mimochodem autor Řádu T. G. Masaryka (1990), Řádu Bílého lva (1994) a dalších insignií. Rozhovor s ním jsme přinesli hned v následujícím vydání Mincí a bankovek, tedy v prvním čísle roku 2011.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
Uherské zlato... … a české země v pozdním středověku
Hlavním mincovním kovem raně středověké Evropy bylo jednoznačně stříbro.
S výjimkou Byzance probíhala ražba zlatých mincí víceméně okrajově (Normané na Sicílii, Fridrich II. v Itálii) a významněji neovlivnila transevropské peněžní toky. Zásadní změnu přineslo až zaražení zlaté mince nového typu v italské Florencii. Stalo se tak roku 1252, snad pod vlivem sílícího oběhu arabských dinárů ve Středozemí. Na lícní straně nesla mince florentský znak – lilii, na rubní postavu sv. Jana Křtitele. Podle místa vzniku dostala název florén.
Nová mince dobře vyhovovala potřebám prudce se rozvíjejícího mezinárodního obchodu a pro svou hodnotovou stabilitu rychle získala značnou oblibu. Motivovány obchodním úspěchem tradičního rivala a sílícími obchodními vazbami ve východním Středomoří, orientovaly se na ražbu zlatých obchodních mincí podle florentského vzoru od poloviny osmdesátých let 13. století také Benátky. Zlatá benátská mince s postavou Krista a opisem SIT T XPE DAT Q TV REGIS ISTE DVCAT (Tobě Kriste budiž dáno toto království, kterému vládneš) získala podle posledního slova opisu název dukát. Přes odlišnou obrazovou náplň se v případě florénu i dukátu jednalo o hodnotově shodné ražby, které během několika desetiletí ovládly evropské velkoobchodní transakce.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
