HRAD ZVÍKOV
Zlatá mince 5000 Kč 2018 I
Pátou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Zvíkov, kterou vydává Česká národní banka 29. května 2018 na základě vyhlášky č. 55/2018 Sb.
Hrad Zvíkov, jeden z našich nejv ýznamnějších raně gotick ých královsk ých hradů, byl budován za panování Přemysla Otakara I. a dostavován za Václava I. a Přemysla Otakara II. na skalním ostrohu v blízkosti soutoku V ltav y a Otavy. Po v y mření Přemyslovců vlastnili hrad až do roku 1335 Rožmberkové, největší důležitosti však dosáhl za panování Karla IV., kdy v něm byly dočasně uloženy i korunovační klenot y. Poté byli majiteli Zvíkova znovu Rožmberkové, pak ho roku 1574 zakoupili Švamberkové, za nichž se hradu s královsk ý m palácem a mohutný m opevněním dostala renesanční přestavbu a výzdoba nástěnnými malbami. V roce 1622 byl Zvíkov dobyt a vyrabován, Jan Oldřich z Eggenberka ho sice opravil, ale dále v y užíval jen k hospodářsk ý m účelům, čímž hrad upadl a zchátrat. V roce 1719 přešel do majetku Schwarzenbergů již jako zřícenina, ale v 19. století byl zrekonstruován. V roce 1948 byl hrad zestátněn a dnes je ve správě Národního památkového ústavu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
ZLATÉ RAŽBY S IKONOGRAFIÍ
blízkou slezským grešlím
Slezské grešle, především z období dlouhé vlády císaře Leopolda I., jsou pro svou relativně snadnou dostupnost a velkou variabilitu mincovních obrazů na rubu těchto mincí, vděčným předmětem zájmu mnoha sběratelů habsburských vládních ražeb. Existují však i velmi vzácné zlaté ražby z přelomu 17. a 18. století s ikonografií velice z vládních mincoven často nesprávně označované jako „odražky grešlí ve zlatě“.
V numismatických encyklopediích je u hesla „odražek“ následující definice: „Odražek je mince nebo medaile ražená z jiného kovu, než bylo mincovním řádem nebo vydavatelem původně určeno.“ V tolarovém období se používalo odražků původně stříbrných nominálů např. tolarů ke vzniku násobků dukátů. U drobné mince se pak většinou jednalo o díly dukátu. Za regulérní odražky jsou považovány ty, k jejichž zhotovení se využívalo již hotových razidel určených k ražbě jiných nominálů shodného průměru.
U slezských grešlí vycházejících z vládních mincoven za panování císařů Leopolda I. a Josefa I. však je situace z tohoto pohledu poněkud nepřehledná. V polovině 18. století se v soupisech velkých sbírek (např. Welzl von Wellenheim, Köhler) s pojmem odražek grešle ve zlatě nesetkáváme, mince jsou popisovány jako díly dukátu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
