Jak se dělá mincovna (8) Jak se začíná budovat
Slovo budování se mé generaci vrylo do paměti velmi zvláštní formou, neboť od mládí jsme slyšeli a na mnoha transparentech četli, že budujeme socialismus nebo budujeme lepší zítřky.
Kolik námahy takové budování stojí, to znali moji rodiče a musím říci, že u toho nebyli moc šťastní. Tak takové budování jsem na začátku roku 1993 rozhodně neměl na mysli. Představa, že budujeme mincovnu v sobě zahrnovala mnoho různých rovin, které se musely vzájemně propojit tak, aby vše do sebe zapadalo jako jemná kolečka hodinového strojku, který pravidelně tiká a ukazuje čas tak přesně, že by podle něj mohly jezdit švýcarské vlaky.
Ono se vlastně nebudovalo, protože budova už dávno byla postavena, dalo by se říci z hlediska stavebního, že se jednalo o velmi náročnou přestavbu. Z pohledu řízení to bylo něco opravdu mimořádného, neboť nikdo ve firmě neměl zkušenost s tím, že by do stavební činnosti tak výrazně zasahovala Policie ČR a bankovní instituce v podobě ČNB. Navíc nás začal tlačit čas. Ve vedení Bižuterie se na začátku ledna 1993 připravil zásadní materiál, ve kterém bylo stanoveno, že do konce ledna musí technický náměstek ve spolupráci s výrobním náměstkem vystěhovat stávající provozy technického rozvoje a vše rozmístit v rámci velkého areálu Bižuterie tak, aby se od února mohlo začít se stavebními úpravami.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.
NETRADIČNÍ KOVY V MINCOVNICTVÍ (2)
Palladium, titan, niob, tantal, mangan a rhodium
Platina si dokázala vydobýt své místo na slunci již v 19. století, zatímco kovy zmiňované v tomto článku se ke slovu dostaly o něco později. Jako první byl při ražbě mincí použit mangan, který se stal součástí slitiny 5 centů USA během druhé světové války. Rozvoj technologií ve 2. polovině 20. století umožnil mincovnám experimentování s dalšími netradičními kovy při ražbě pamětních a investičních mincí.
Palladium
Palladium izoloval v roce 1803 anglický chemik William Hyde Wollaston a pojmenoval jej podle planetky Pallas objevené roku 1802. Jedná se o ušlechtilý, odolný, kujný a tažný kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý, který společně s rhodiem a rutheniem patří do skupiny lehkých platinových kovů. Zásadního využití se palladium dočkalo v chemickém průmyslu, kde je používáno jako velmi účinný katalyzátor a společně s platinou se využívá i v katalyzátorech výfukových plynů u automobilů. Poměrně rozšířené je využití palladia v dentálních slitinách se stříbrem, které slouží jako náhrada dražších slitin na bázi zlata.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
