Žďákovský most na zlaté minci
5000 Kč 2015
Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem Žďákovského obloukového mostu. Nominální hodnota je 5000 Kč. Jedná se o předposlední minci v rámci desetidílného cyklu „Mosty“, kterým ČNB připomíná technicky, architektonicky nebo historicky zajímavé mostní stavby na českém území. Mince je v prodeji od 5. května 2015.
Ždákovský obloukov ý most je neopomenutelnou technickou stavbou s bohatou historií. S mostem, který by spojoval břehy Vltav y u obce Žďákov, bylo počítáno již v roce 1941. Válečný i poválečný vývoj však situaci značně zkomplikovaly a se stavbou se započalo až v roce 1957. Zpřístupněn veřejnosti byl most v roce 1967. „Žďákovský most je jedním z největších jednoobloukových dvoukloubových mostů na světě a samozřejmě největším v naší republice. I z toho důvodu jsem přesvědčen, že do našeho cyklu zlatých mincí patří právem,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
MAĎARSKÝ FORINT Vývoj, katalogizace, významné emise
Na území Maďarska je platnou měnovou jednotkou maďarský forint, která má určený mezinárodní kód dle ISO 4217 HUF.
Běžně se však mimo HUF používá symbol Ft. Setinou forintu je tzv. fillér. Ten byl zaveden v uherském měnovém systému roku 1892, kdy byla na území Rakouska–Uherska zavedena rakousko–uherská koruna. Fillér se tedy stal 1/100 uherské koruny. Od té doby zůstal dílčí měnovou jednotkou až dosud, i když došlo ve vývoji měnových jednotek v Maďarsku k několika zásadním změnám (viz dále).
Označení forint pochází od jména italského města Florencie, ve 13. století se tam razily mince s názvem fiorino d‘oro. Do oběhu byl forint v Maďarsku zaveden v polovině roku 1946, kdy došlo k výraznému znehodnocení předchozí měnovou jednotku pengő. Hyperinflační stav byl příčinou nezvykle velkého poměru nastupujícího forintu a končící pengő. Jeden forint byl v té době směnitelný za 4×1029 pengő. Pokud jde o značení měnové jednotky na bankovkách, platilo již v roce 1878, kdy došlo k vytvoření Rakousko–uherské banky, že označení měnové jednotky bylo odlišné na reverzu a averzu. Na jedné straně (R) byl text německý a měna se označovala jako gulden, kdežto na straně druhé (A) to byl forint (sing.) nebo forintot (plurál). Jako příklad můžeme uvézt bankovky # PS174–177 z roku 1849.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
