Nejkrásnější mince na světě má 10. let !
Počátkem roku 1999 byla ve Spojených státech amerických vyhodnocena porotou složenou z ředitelů mincoven, umělců věnujících se mincovní tvorbě, numismatiků a pracovníků muzeí soutěž Mince roku 1999.
Prestižní soutěž Mince roku pravidelně pořádá časopis WORLD COIN NEWS a nakladatelství Krause Publication. Soutěžilo se v několika kategoriích, např. nejlepší oběžná mince, nejumělečtější mince, nejlepší zlatá mince, mince k aktuální události, a také o celkové prvenství. Pro rok 1999 bylo vyhlášeno deset kategorií, v nichž zvítězily mince z celkem šesti zemí, a to z Itálie, Rakouska, Velké Británie, USA, Lotyšska, Ukrajiny a České republiky. Celkové prvenství získala italská stříbrná pětitisícová mince s námětem Svět obklopený ptáky a hvězdami, která současně zvítězila v kategorii nejumělečtější mince roku. Ceny za nejlepší mince roku 1999 byly předány v Cobb Galleria Center v Atlantě.
Česká republika získala první cenu v kategorii nejlepší zlatá mince roku za minci v hodnotě 10.000 Kč ze sady Karel IV. ročník 1999. Námět této mince je věnován založení Nového Města pražského. Na lícní straně této mince je volná kompozice českého lva, moravské a slezské orlice v gotických štítech a svatováclavská koruna. Pozadí tvoří dobový ornament v podobě kosočtvercových polí s rozetkami uprostřed. Na rubové straně mince je na pozadí gotických fiál portrét Karla IV. z votivní desky Jana Očka z Vlašimi. Doplňují ho vyobrazení dobové pečeti Nového Města pražského, císařské pečeti Karla IV. a pražského groše. Minci podle návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla razila Bižuterie Česká Mincovna, a.s. v Jablonci nad Nisou, která už od roku 1994 razí všechny české mince, oběžné i pamětní.
Liberecké poukázky
Nouzová platidla v Sudetech
S koncem druhé světové války se v německém oběhu setkáváme s množstvím zatímních papírových platidel. Nejznámější jsou dnes bankovky po 20 RM vydané v dubnu 1945 Sächsische Staatsbank nebo tzv. Linecké poukázky 10, 50 a 100 RM pro filiálky Reichsbank v Linci, Salcburku a Štýrském Hradci. Příprava podobných platidel se však nevyhnula ani našemu území, kdy by pro oblast Sudet a dolního Slezska byly vydány tzv. liberecké, nebo někdy též Schörnerovy poukázky.
Po přijetí mnichovského diktátu v říjnu 1938 bylo Československo nuceno předat značnou část pohraničí ve prospěch Německa, Polska a Maďarska. Území podstoupené Německu bylo poté převážně začleněno do nově vzniklé Říšské župy Sudety (Reichsgau Sudetenland), která se jak známo, táhla od Českého lesa až po Slezsko na východě. Vzhledem k této geografické poloze byla rozdělena do tří vládních obvodů – Cheb se sídlem v Karlových Varech, Ústí nad Labem a Opavu, které se dále skládaly z venkovských a městských okresů. V čele každého obvodu stál vládní prezident, který podléhal úřadu říšského místodržitele, jehož post zastával až do konce války Konrad Henlein, který současně vykonával i funkci župního vedoucího NSDAP
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
