Mince s biblickými motivy (1)
Volná řada zlatých desetišekelových
Území dnešního Státu Izrael je kolébkou tří abrahamovských či monoteistických náboženství – judaismu, křesťanství a částečně též islámu. Téměř před čtyřmi tisíciletími si Hospodin vyvolil Abrahama a řekl mu, aby odešel ze svého rodiště, z Mezopotámie, a šel do země, kterou mu ukáže. Tou zemí byl právě Kenaán. Bůh pak tuto zemi zaslíbil Abrahamovi a jeho potomkům, z nichž pak postupně vzešlo dvanáct izraelských kmenů. Koncem 13. století př. n. l., kdy synové Izraele přešli řeku Jordán, dobyli kenaánské město Jericho a postupně začali pronikat do dalších oblastí Kenaánu, název země se mění na zemi Izraele, hebrejsky erec Jisrael. V této zemi se odehrávají všechny starozákonní příběhy a jsou s ní spojeny osudy biblických hrdinů.
Počínaje rokem 1994 začala Izraelská banka vydávat řadu mincí s názvem Biblické obrazy. Od té doby bylo v této sérii raženo celkem osmnáct druhů desetišekelových zlatých mincí a podobné množství stříbrných jedno a dvoušekelových mincí od každého nominálu. První mincí z této řady je 10 NIS z roku 1994 s motivem obětování Izáka. Je to jedna z nejdramatičtějších biblických scén, kdy Bůh žádá, aby mu Abraham obětoval svého syna Izáka, s nímž jsou spojeny všechny jeho naděje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Alfons Mucha Autor československých bankovek
Muž, jehož jméno symbolizuje umělecký směr zpravidla označovaný jako secese, Art Noveau či Jugendstil, se narodil do rodiny zaměstnance soudu Ondřeje Muchy 24. června 1860.
V pořadí čtvrté dítě dostalo jméno počínající písmenem A stejně jako ostatní sourozenci – Alfons Maria Mucha.
Pro chlapce neobvyklé přízvisko získal prý na přání zbožné matky, která tak chtěla synovi zajistit přízeň a celoživotní přímluvu Panny Marie. Amálie Muchová rozená Malá před
sňatkem působila jako guvernantka ve Vídni a měla vynikat nejen krásou, ale rovněž sečtělostí a citem pro výtvarné umění, který zřejmě předala i svému synovi. Chlapec od útlého věku projevoval obdivuhodný talent. Zalíbení v kresbě, jež určilo jeho životní dráhu,
se projevilo již velmi záhy, neboť podle rodinné tradice se chopil dříve tužky, než učinil první krok.
Dětská léta prožil Mucha v poklidu malého města Ivančic. V místním chrámu od osmi let zpíval na kůru a věnoval se také hře na housle. Snad právě hudební nadání rozhodlo o místě dalšího studia, kterým se stalo Brno. Od roku 1872 započal studia na tamním
Slovanském gymnáziu. Přivydělával si zpěvem a hrou na housle, posléze rovněž působil jako zpěvák a mnohdy sólista v klášterním minoritském chrámu Nanebevzetí Panny Marie na Starém
Brně. Zde se setkal s Leošem Janáčkem, pod jehož taktovkou nezřídka vystupoval. Zároveň docházel k profesoru kresby Josefu Zelenému.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU