AUKCE #16
všeobecná numismatická aukce Macho & Chlapovič
Výčtem 15. aukce ale dubnová nabídka od M&Ch nekončí. Po skončení hlavní dražby sbírky FJI. bude krátká přestávka, aby sběratelé nabrali dostatek sil na nadcházející všeobecnou aukci, ve které bude průřez od nejstarších mincí až po současnost. Co nám tedy Aukce #16 přinese? Zde je krátké seznámení s aukční nabídkou.
Na startovní čáře od prvního pořadí se seřadilo hned několik krásných hexa- a tetradrachem nejen ze slovenského území, ale například též z oblasti Balkánu, nabídku keltských mincí uzavře lopatkovitý statér. V další řadě se představí antické mince ze starověkého římského císařství, kde si zájemci mohou vybrat hned z několika pěkných ražeb například poreformní denár Nera či zlatý solidus Flavia Placidiuse Valentiniana. Nabídka bohemikálních ražeb je v hlavní sálové aukci velmi skromná, za to si dovolím konstatovat, že první zlatá mince z našeho území florén Jana Lucemburského zaujme nejednoho zájemce svým krásným sbírkovým stavem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Poslední panovník domácího rodu Portrétování Jiřího z Poděbrad
S výkladem osobnosti Jiřího z Poděbrad (1420–1471) už dnes nemáme větší potíže. Jeho
portrét vytvořený historiky je vcelku stabilní a nevedou se o něm nějaké zásadní spory.
Laičtí zájemci o národní dějiny si možná víc než odborná hodnocení, pamatují ze školních
chodeb reprodukci Alšova obrazu setkání Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad. V širokém
povědomí také uvázlo Jiráskovo slovní spojení „Husitský král“, což byl titul spisovatelova
posledního nedokončeného románu.
Obě zmíněné umělecké reflexe sice těží ze stejných zdrojů jako vědecká poznání historiků, ale používají jiné postupy a tak dospívají k poněkud odlišným výsledkům. Malířsky vytříbený Alšův obraz výtvarnými prostředky glorifikuje našeho krále v kontrastu s temnou figurou proradného Matyáše. Historické realitě je ale bližší názor, že v oné scéně, vedoucí k propuštění uherského krále i s jeho obklíčeným vojskem, se Jiří z Poděbrad dopustil jedné ze svých nemnoha velkých taktických chyb. Podobně název Jiráskova románu vyvolává jednoznačný a proto také mylný dojem. Jiří z Poděbrad opravdu nebyl husitský král, pokud bychom ho chtěli chápat jako následovníka velkých postav husitského hnutí, jako byl třeba Jan Žižka. Jiří byl od počátku pevně spojen s českou aristokracií, ze které pocházel, nikoli s nějakým lidovým revolučním hnutím.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
