Mincovnictví USA (3)
Zrození mincovny a dolaru
Rychle se rozvíjející USA ve snaze sjednotit roztříštěné oběživo zavedly decimální systém, jehož základní jednotkou se stal dolar a po dlouhých přípravách byla roku 1792 zahájena ražba prvních centů ve federální mincovně ve Filadelfii. Nově založená mincovna se od počátku potýkala s nedostatkem kovu, epidemiemi, požáry a spekulanty, kteří nakonec téměř zničili dolar a jeho zlaté násobky. Dolar nakonec zažil krátké období rozkvětu, které ale roku 1837 ukončila hospodářská krize.
První pokusy o zavedení federálních mincí se datují během války za nezávislost, kdy se dolar roku 1776 stal jedinou mincí kontinentální měny. Postupná devalvace a nedostatek stříbra ale myšlenku federálního dolaru opět pohřbily a oběživo zůstalo nadále roztříštěné. Sjednocení měny se ukázalo jako nezbytné i po skončení války, kromě anglických šilinků a pencí v USA hojně obíhaly i španělské stříbrné mince. Kvůli nekompatibilitě anglického a španělského peněžního systému se při obchodování používaly převodní tabulky a účetnictví muselo být vedeno v obou měnách. Kongres se proto rozhodl pro zavedení decimálního systému, který měl vše sjednotit a zjednodušit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
Umění i technika Medaile cyklu Kalendárium 2013
Pražská mincovna se po prvním ročníku obsahujícím 24 uncových stříbrných medailí plynule pustila do dalšího.
Kalendárium obsahuje velmi rozmanitá témata, jak vidíte z následujícího článku, věnuje se i umění a technice.
Matyáš Bernard Braun
Barokní řezbář a sochař Matyáš Braun po sobě v Čechách zanechal řadu významných památek. K těm nejznámějším patří sousoší Sen svaté Luitgardy na pražském Karlově mostu. Letos od jeho smrti uplynulo 275 let. Pražská mincovna umělcovu osobu připomíná na nových zlatých a stříbrných medailonech. Návrh pro ražbu vypracoval výtvarník Jaroslav Bejvl.
Na lícní stranu medailonu umístil autor portrét sochaře Matyáše Bernarda Brauna podle dobového vyobrazení. V opisu jsou jméno a letopočty rámující dobu umělcova života 1684–1738. Ve spodní části mincovního pole se nachází značka autora.
Na rubové straně je znázorněn špitál v Kuksu na Trutnovsku, jako připomínka na místo, kde Braun vytvořil svá stěžejní díla. Vpravo je jedno z nich, socha Lstivosti (ženy, zakrývající si škraboškou svou pravou tvář) z alegorické řady Neřestí. V opisu je text „SOCHAŘ VRCHOLNÉHO BAROKA“. Značky mincovny a punc jsou umístěny pod obrazem budovy.
„Inspiraci pro kompozici na rubové straně jsem čerpal z literatury. Tam jsem také vyhledal dobovou rytinu, podle níž vznikl portrét Matyáše Bernarda Brauna na líci,“ uvedl autor předlohy Jaroslav Bejvl.
Pražská mincovna motiv razí na zlaté střížky o hmotnosti 15,56 gramu a na stříbrné vážící 31,1 gramu. V obou případech se jedná o kovy maximální čistoty, hrany medailonů jsou číslované.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
