Medaile roku 2011 Stříbrná medaile První pražská tramvaj
Česká mincovna je již tradičním účastníkem soutěže Medaile roku, kterou každoročně vyhlašuje časopis Mince a bankovky.
Nejúspěšnější „soutěžící“ se v letošním klání stala stříbrná medaile emitovaná při příležitosti 135. výročí zahájení provozu první koněspřežné tramvaje v Praze. Výrobou vítězného návrhu pověřila jablonecká mincovna akademického sochaře Zbyňka Fojtů.
Vraťme se do Prahy sedmdesátých let 19. století, kde švihnutí biče odstartovalo provoz první koněspřežné tramvaje, takzvané koňky. Tramvajový vůz tažený koňmi se poprvé rozjel od řetězového mostu císaře Františka I. (na místě dnešního mostu Legií) kolem staveniště Národního divadla směrem k Invalidovně do Karlína.
První pražské tramvaje byly taženy koňským spřežením po dřevěných kolejích pobitých plechem a dosahovaly průměrné rychlosti osmi kilometrů za hodinu. Zpočátku Prahou projížděla tramvaj uzpůsobená celoročnímu provozu, teprve později byla do provozu nasazena i letní varianta vozů. Jak taková tramvaj vypadala, můžeme vidět na Medaili roku 2011
„Na averzní straně medaile je výjev z dobové rytiny z roku 1875, kdy byl provoz ,koňky‘ zahájen. Pod tramvají s koňmi je znázorněn detail kola s brzdicím systémem. Reliéf je doplněn textem 135 LET OD ZAHÁJENÍ PROVOZU PRVNÍ PRAŽSKÉ TRAMVAJE a údaji o ryzosti,“ popisuje vyobrazení na averzní straně medaile obchodní ředitel České mincovny Tomasz Surdy a dodává: „Na reverzní straně je vyobrazen vůz tramvaje pro celoroční, ale hlavně zimní provoz. V pozadí je zachycen detail první jízdenky. V opisu je umístěno datum zahájení provozu 23. 9. 1875, označení mincovny, punc a značka autora Zbyňka Fojtů.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
Hyperinflace v Zimbabwe III.
Těch několik měsíců, od prvního kola voleb 29. března 2008 do července 2008, kdy byl po odstoupení jeho rivala opět potvrzen v úřadu prezidenta Robert Mugabe, bylo nejsložitějším obdobím v mé diplomatické kariéře.
Těch několik měsíců, od prvního kola voleb 29. března 2008 do července 2008, kdy byl po odstoupení jeho rivala opět potvrzen v úřadu prezidenta Robert Mugabe, bylo nejsložitějším
obdobím v mé diplomatické kariéře, na úřadě jsem nakonec zůstala sama. Nicméně jsem nemohla
ze země v té době odejít, brala bych to jako své lidské selhání. Rodina stála na mé straně a v zemi, v Zimbabwe, zůstal i můj muž a syn.
Hosty jsme nadále nepřijímali a případné turisty jsme v dubnu 2008 of iciálně varovali na webových stránkách úřadu následovně: V souvislosti s dramaticky se zhoršující ekonomickou situací v Zimbabwe, n e d o p o r u č u j e náš Zastupitelský úřad v Harare individuální turistiku do teritoria. Země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, základních potravin a elektrické energie. Nefunguje veřejná doprava. Návštěva turisticky atraktivních míst je možná přes tour-operátory, kteří pro své klienty hradí a zajistí veškeré služby, splatné
ovšem mimo Zimbabwe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU