Sovereign Zlatá chlouba anglických králů
Tato zlatá mince ve středověku ohromovala současníky, v 19. století stabilizovala Británii, putovala až do nejzazších koutů impéria.
Byla ražena v mincovnách na pěti kontinentech, obchodována byla vysoko nad cenou zlata. Byla také masivně falšována a dodnes je ozdobou numismatických sbírek.
První svého druhu
Sovereign, známý také jako double ryal, zlatá mince s hodnotou 20 šilinků, byl nejvyšším nominálem konce 15. století. První sovereigny byly vyraženy roku 1489 za vlády Jindřicha VII. Název je odvozen ze zobrazení panovníka na trůně na aversu. Revers nesl erb na tudorovské růži. Honosné renesanční provedení sovereignu mělo ohromit ostatní panovníky na kontinentu a dokázat sílu a bohatství Anglie. Kromě sovereignu byly raženy i jeho 2 a 3 násobky na silnějším střížku. Mince měla hodnotu jedné libry šterlinků (20 šilinků), vážila 15,55 g a měla ryzost 23 karátů. Váha i ryzost sovereignu během dalších století kolísala. Razil se i tzv. fine sovereign s hodnotou 30 šilinků. V polovině 16. století se za vlády Jakuba I. pro zlatou minci v hodnotě 20 šilinků začaly používat jiné názvy. Unite, ražený do roku 1662 měl zpečetit spojení Anglie a Skotska a později i laurel, podle vavřínového věnce ve vlasech panovníka. S příchodem strojové ražby byly tyto zlaté mince nahrazeny guineou, pojmenovanou podle země, odkud pocházelo zlato na její ražbu, a sovereign byl zapomenut.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
KRVAVÉ AFRICKÉ ZLATO
Krugerrand
V roce 2017 oslavil své 50. výročí jihoafrický . Ražbě nejstarší zlaté investiční mince předcházela největší zlatá horečka světa, válka a tvrdé politické boje. dokázal ovládnout mezinárodní trhy s drahými kovy, aby se v 80. letech stal obětí ekonomických sankcí. Jeho úspěch inspiroval další státy k ražbě zlatých investičních mincí.
Zlatá horečka a Búrská válka
Historie u začíná roku 1884 pr vním nálezem zlata ve Witwatersrandu, kvarcitovém hřebenu táhnoucím se 60 mil od východu k západu severně od Johannesburgu. V čer venci 1886 nalezl George Harrison na farmě v Langlaagte hlavní žílu a přihlásil svůj zábor u vlády Suid Afrikaanse Republiek. Začala největší zlatá horečka na světě. Zpráv y o nálezu se rychle rozšířily a do Jižní Afriky zamířili prospektoři od Austrálie po Kalifornii. Vše probíhalo několik let poklidně, ale prezident Jihoafrické republiky (často označované jako Transvaal) Paul Kruger měl obav y, že přicházející cizinci brzy přev ýší počtem původní búrské osadníky. Byly uvaleny v ysoké daně na dynamit prodávaný cizincům, ale to pouze pobouřilo horníky a dalo Britům záminku zabrat zlatonosná pole pro sebe. Konflikt vyeskaloval v Druhou Búrskou válku, která skončila kapitulací Búrů roku 1902. Britské impérium anektovalo nezávislé búrské republiky Transvaal a Oranžský svobodný stát a desítky tisíc vzpurných Búrů a jejich rodin uvěznilo v koncentračních táborech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
