K počátkům ražby malých grošů Zajímavé ražby z Nume.cz
Počátek ražby malých grošů bývá spojován se jménem císaře Rudolfa II. (1576-1611).
První malé groše s letopočty 1577 a 1578 skutečně nesou císařovu iniciálu a v opisu zpravidla jeho jméno se zkrácenou titulaturou. Ražba Rudolfových malých grošů však byla pouze logickým vyústěním složitých jednání o minci mezi českým sněmem a císařem Maxmiliánem II. (1564-1576) započatých po zrušení krejcarového měnového systému pro české země v roce 1573.
Krejcarový měnový systém byl oficiálně zrušen na jaře 1573 a nová ražba v tolarovém měnovém systému byla obnovena v průběhu tohoto roku. Provizorně, až do doby vydání nového mincovního řádu, bylo ve všech českých mincovnách raženo podle mincovního řádu z roku 1547. Z drobných a středních nominálů byly raženy malé a bílé peníze a bílé groše ve vzájemném hodnotovém poměru 14:7:1. Na základě výsledků zdlouhavých dvouletých jednání mezi českým sněmem, císařem, českou komorou a mincovnami byl českým sněmem počátkem léta 1576, tedy ještě za vlády Maxmiliána II., schválen a vydán nový mincovní řád.
V novém mincovním řádu, ve výčtu ražených nominálů, se poprvé setkáváme s malým grošem jako polovinou bílého groše. V textu sněmovního usnesení čteme: „Grošuov bílých na hřivnu vcházeti má sto a dvaceti šest kusuov dva peníze bílé ... Item, puol groše bílého na sedm peněz malých též bito býti má ...“ Česká nominálová soustava na úrovni mincí drobných a středních hodnot, ve kterých probíhala naprostá většina běžných denních plateb, byla doplněna novým nominálem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
Revoluce 1848–1849 Doplněk k problematice
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie,..
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie, a to v kontextu sledu historických událostí. Článek nezůstal bez čtenářského ohlasu, a proto jsem se rozhodl zejména na základě připomínky našeho předního odborníka v oboru českých účelových známek, nouzových mincí a nouzových platidel charakteru mincí pana Marka Cajthamla, své pojednání doplnit a upřesnit.
Kolega Cajthaml mě upozornil na jednu nesrovnalost, která vznikla (jak jsem zjistil při následné kontrole) vypadnutím části textu ještě před předáním rukopisných podkladů do redakce časopisu M&B. V článku jsem totiž v kapitole věnované revoluci v Rakousku a v Čechách uvedl – cituji: „Obce, panství, obchodníci, řemeslníci ap. začaly svépomocí vydávat vlastní krejcarové hodnoty převážně z papíru (ale i z jiných materiálů jako kov, kůže, textil, ...), jež zněly na konvenční měnu.“ Připomínka Marka Cajthamla se týkala toho, že ve skutečnosti privátní nouzová platidla vydávaná v revolučním období 1848–1850 zněla nejen na konvenční měnu, nýbrž i na měnu vídeňskou. Obě měny totiž, jak konvenční, tak i vídeňská, byly podle císařských výnosů po mnoho let v platnosti současně (viz. časopis M&B 6/2012 a 6/2013). Čtenářům se proto touto cestou omlouvám a v následujících řádcích svou chybu napravím s tím, že přidám další informace, na které v původním článku s ohledem na jeho celkové zaměření nebyl prostor.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
