Holdování v Namuru v 18. století
Pamětní ražby Karel VI.– František II.
Namur (valonsky Nameûr, nizozemsky Namen) je frankofonní město v Belgii, hlavní město Valonska a správní centrum provincie Namur. Dnes je třetím největším městem ve Valonsku. V Namuru sídlí Valonský parlament a Valonská vláda. Namur leží 50 km jihovýchodně od Bruselu a 40 km od Charleroi. Je bránou belgických Arden. Leží v ústí řek Sambry (francouzsky Sambre, valonsky Sambe) a Mázy (francouzsky Meuse, nizozemsky Maas, valonsky Moûse). Po dobu celé své historie sehrával strategicky významnou roli. Odolával četným obléháním včetně útoků Julia Césara v římské době až po okupaci v období druhé sv. války. Vysoko nad městem se tyčí vojenský symbol – citadela.
Namur ale existoval jako důležitá osada na křižovatce obchodních cest již v dobách Keltů. Význam Namuru vzrostl v ranném středověku, když Merovejci vybudovali hrad na skalnatém výběžku nad městem a nad soutokem řek Mázy a Sambry. V 10. století se stal Namur samostatným hrabstvím. Město se rozvíjelo nerovnoměrně, neboť namurská hrabata mohla stavět pouze na severním břehu řeky Mázy, zatímco jižní břeh, který patřil biskupství Lutych (francouzsky Liège, nizozemsky Luik) se vyvíjel pomaleji a vzniklo na něm město Jambes (dnes předměstí Namuru).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
ZMATENÉ PENÍZE Výstava v Muzeu Českého ráje v Turnově
Muzeum Českého ráje v Turnově otevřelo veřejnosti na počátku letošního roku výstavu s názvem Zmatené peníze.
Jedná se o putovní výstavu zapůjčenou z Regionálního muzea v Litomyšli, jejímž autorem je Mgr. Petr Chaloupka.
A proč název Zmatené peníze? Protože se jedná o výstavu věnující se období kolem první světové války, kdy se převratné události, které válku provázely, projevily i zmatkem ve financích všech zapojených zemí. Největší část výstavy je věnována Německu, které prošlo velmi složitým vývojem. Zároveň je zajímavé, že výstava nabízí jiný pohled na Němce, než jak je máme často zaškatulkované. Poznáte je, jak byli známí v 19. století – jako národ vědců, filozofů a umělců, a rozhodně nebyli suchary bez smyslu pro humor. Největší část výstavy zabírají tzv. nouzová platidla. V 19. století se začal na nouzovky používat především papír. Je třeba si uvědomit, že celý systém nouzových platidel byl založený na důvěře – vydavatel garantoval, že až krize pomine, vymění nouzovky za normální peníze. A lidé jim důvěřovali, protože věděli, že obchodník nebude chtít pošpinit své dobré jméno. Daná nouzovka se nepoužívala jenom ve vztahu s jejím vydavatelem, ale lidé je používali i při platbách mezi sebou, a tak se mohly dostat i do dalších měst a vzdálenějších krajin.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
