KOMORY 10 000 FRANKŮ Rozbor bankovek Pick#14 a Pick#19 [1-2]
Komory, oficiálně Komorský svaz (francouzsky Union des Comores, arabsky ), رمقلا داحتا do roku 2002 Islámská federativní republika Komory.
Komory jsou ostrovní federativní republika v Indickém oceánu, ležící na severním konci Mosambického průlivu mezi Mosambikem a Madagaskarem nedaleko pobřeží východní Afriky. Patří mezi několik ostrovních států Afriky.
Komorský frank (arabsky يرمق كنرف, francouzsky franc comorien) je měnovou jednotkou uvedeného ostrovního státu Komory. Název frank má komorská měna společný s měnami několika dalších afrických států, které bývaly francouzskými nebo belgickými koloniemi (Džibutsko,Kongo nebo Guinea). ISO 4217 kód franku je KMF (=také někdy CMF). Poměrně zažitou zkratkou nebo symbolem pro frank je také Fr. Jedna setina franku se nazývá centime, v oběhu se však žádné mince v centimových hodnotách nevyskytují. Z hlediska historie se komorský frank zařazuje k celé plejádě měnových jednotek afrických států, u kterých se moderní notafilie datuje buď od ukončení kolonizace nebo vyvázání se ze závislosti na některém, většinou evropském státu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Intronisační ražby Vyšehradské kapituly
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikla díky knížeti
a prvnímu českému králi Vratislavovi.
Tento panovník, vládnoucí v letech 1061–1092
hrál důležitou roli v evropské politice jako nejbližší spojenec římského císaře
Jindřicha IV. Za politickou a vojenskou pomoc císaři, zejména při tažení do Itálie,
kde čeští bojovníci v roce 1083 významnou měrou pomohli k dobytí Říma, získal pro
svou osobu královskou hodnost.
Historie Vyšehradské kapituly
Korunovace, uskutečněná 15. 6. 1085 v katedrále Sv. Víta na Pražském hradě, jednoznačně svědčila o velkém vzestupu panovnické moci a významu českého státu v kontextu evropské politiky.
Problémem vlády Vratislava byla jeho vlastní rodina, konkrétně jeho bratr Jaromír, v letech 1068–1070 pražský biskup. Spory s ním oslabovaly vnitřní stabilitu země. Tuto situaci Vratislav řešil geniálním tahem. Z Pražského hradu přesídlil na Vyšehrad, kde 29. 6. 1070 založil kolegiátní kapitulu. Alexandra II., římského papeže, požádal o její vynětí (exempci) z biskupské pravomoci a přímé podřízení papežské kurii, aby mohla plnit funkci protiváhy pražského biskupství a svatovítské kapituly. Papež sice potvrdil zřízení kapituly
s titulem capitulum peringina (tj. velmi významná kapitula), s právem jejím členům nosit sandále a mitru, vlastní exempci však vyhlásil až papež Lucius II. listinou z 11. 4. 1144.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
