100 a 200 Kč 2018
Nové varianty českých bankovek
Česká národní banka uvedla do oběhu uvádí nové vzory bankovek v nominální hodnotě 100 Kč a 200 Kč. I když celkový vzhled bankovek zůstává na první pohled zachován, nová platidla mají posílenou ochranu proti padělání a umožňují snadnější zpracování na technických zařízeních. Díky novým stokorunám a dvousetkorunám se tak sjednotí podoba všech českých bankovek.
Hlavním motivem bankovky 100 Kč zůstává Karel IV., zatímco v případě bankovky 200 Kč to je i nadále Jan Amos Komenský. Stokoruny uvedené do oběhu v letech 1995 a 1997 a dvousetkoruny, které byly vydány v letech 1996 a 1998, zůstanou i nadále v platnosti a budou postupně nahrazovány novým vzorem v závislosti na svém opotřebení.
„Novými vzory stokoruny a dvousetkoruny završujeme tzv. inovovanou emisi českých bankovek, zahájenou v roce 2007. Změny spočívají zejména v nových prvcích proti padělání. Umožní však také oboustranné zpracování bankovek na moderních strojích, a tudíž efektivnější zajištění hladkého peněžního oběhu, což je jeden z hlavních úkolů České národní banky,“ uvedl k emisi guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
Přemysl Otakar I. Zlatá bula krále intrikána
Přemysl Otakar I. získal před 800 lety Zlatou bulu sicilskou, která povýšila české knížectví na království.
Bula sice opakovala už dříve přislíbená privilegia českým vladařům, jenže Přemysl musel o jejich respektování a o dědičný královský titul svést dlouhý boj. Zapojil při něm důvtip i intriky.
Cesta krále Přemysla Otakara I. ke klíčovému dokumentu v dějinách české státnosti byla složitá, a to i přesto, že královskou hodnost v minulosti získali už dva jeho předci.
Jako první si ji roku 1085 vysloužil Vratislav II. za dlouholeté věrné služby Svaté říši římské.
Druhým Přemyslovcem ověnčeným královským titulem se stal Přemyslův otec Vladislav II. roku 1158. Šlo ale o jinou situaci. Vladislav získal korunu od císaře Fridricha Barbarossy, který si tak chtěl českého panovníka pojistit jak spojence v tažení do Itálie. Potřeboval česká vojska pro obléhání Milána, a tak dopředu vyznamenal Vladislava II. královskou hodností. Nedošlo už ale na příslušné náboženské ceremonie a bylo evidentní, že korunovace je pouze projevem císařovy osobní vůle. Už v Barbarossově privilegiu však stálo, že královská hodnost má být dědičně propůjčena i Vladislavovým nástupcům na trůnu. Bohužel zápas o to, aby litera tohoto dokumentu byla naplněna, bude stát Přemysla Otakara I. dlouhá léta bojů i diplomatického úsilí. Situaci mu paradoxně zkomplikuje právě jeho úspěšný otec.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
