Chagall na medailonu PM
Marc Chagall je považován za jednoho z největších malířů zabývajících se duchovní tématikou. Jeho památku oživuje medailon vyražený podle námětu významného českého výtvarníka Jaroslava Bejvla.
Námětov ý rozsah obrazů Marca Chagalla je velmi široký a nelze jej proto jednoznačně kategorizovat. V jeho dí le se často prolínají vzpomínky na dětství, které strávil na venkově nedaleko běloruského Vitebska. Rád zobrazoval scény z cirkusu nebo ze života
kočovných herců, milence vznášející se láskou, život na vesnici. Pomocí štětce a barev
se jeho v ýrazná fantazie pokoušela zachytit viditelné protiklady i duchovní složku bytí.
Ve dvaceti letech se Chagall odstěhoval do Sankt Petěrburgu, kde studoval u impresionisty Nikolaje Konstantinoviče Roericha a později se profesně vzdělával u výtvarníka Leona Baksta.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
Osvobozené Československo
Oběh platidel po druhé světové válce
Stará národohospodářská poučka praví, že přes měnu lze nejsnadněji a nejúčinněji vysávat porobenou zemi a Československo je toho zdárným příkladem. Otázkou obnovení poškozeného hospodářství se s blížícím koncem války stále intenzivněji zabývala exilová vláda v Londýně pod vedením Dr. Edvarda Beneše. Potíže, se kterými se tehdejší vedení muselo potýkat, však vychází už z předmnichovského vývoje.
Od Mnichova k Protektorátu
Po nástupu nacistů k moci a jejich narůstající agresi vůči okolním zemím se československé úřady od poloviny třicátých let začaly zabývat otázkou válečně-hospodářských příprav pro případ ozbrojeného konfliktu. V rámci nich rostly investice do armády na modernizaci výzbroje, školení mužstva či budování rozsáhlého systému pohraničních pevností. Prostředky se dílem hradily z řádných státních příjmů a částečně čerpáním půjček lombardováním státních cenných papírů (půjčka obrany státu, pokladniční poukázky). V roce 1938 se stát rozhodl splatit svůj státovkový dluh vůči centrální bance a současně financovat válečné výdaje tiskem nekrytého oběživa, díky čemuž byly stávající bankovky po 50 a 100 Kč prohlášeny za státovky. Jejich převzetím stát získal více než 3,7 mld. Kč, z nichž 2 miliardy použil na úhradu státovkového dluhu a jednu miliardu na splacení dluhu u Národní banky. Zbytek byl určen na krytí dalších závazků a případné budoucí mobilizační výdaje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
