Investiční zlato
Pelhřimov
Zlaté cihly i pro malé investory.
Jednoduchý a spolehlivý nákup.
CENÍK MINCÍ CENÍK SLITKŮ
Pelhřimov (lidově „Pejr“, německy Pilgrams) je město v západní části kraje Vysočina.
Žije zde přibližně 16 tisíc obyvatel.
Prvotní osídlení se pravděpodobně rozkládalo kolem kostela sv. Víta, v dolní části Hrnčířské ulice nebo v poloze Na Hradišti již v první polovině 13. století. K prvnímu vysazení na lokalitu městského typu došlo nejspíše v šedesátých letech 13. století za biskupa Jana III. z Dražic. Toto založení bylo v roce 1289 vypleněno Vítkem z Hluboké. V roce 1290 bylo biskupovi Tobiáši z Bechyně králem Václavem II. uděleno právo znovu město založit a opevnit je hradbami. Samotný půdorys města napovídá, že je kolonizačním dílem, osazeným většinou německými osadníky. V průběhu let se však obyvatelstvo počešťovalo.
Rozvoj města příznivě ovlivnila těžba stříbra v okolí Křemešníku. Ve městě byla také rozvinuta celá řada řemesel, hlavně soukenictví, plátenictví, tkalcovství, barvířství, perníkářství a pivovarnictví.
Roku 1596 byl Pelhřimov císařem Rudolfem II. povýšen na královské město. Devatenácté století bylo pro město obdobím rozvoje průmyslu. Zakotvil zde především průmysl kartáčnický, pletařský a výroba zemědělských strojů. Vedle již zmíněných průmyslových odvětví, která ve většině přetrvala dodnes, má dlouhou tradici i pivovarnictví. Pivo se v Pelhřimově vařilo již ve středověku, listinu potvrzující váreční právo však měšťané získali až v roce 1551. Nejstarší pivovar se nacházel v Růžové ulici za zadním traktem domu čp. 80. V polovině 18. století byl přenesen na protější stranu Růžové ulice na místo dnešní budovy střední průmyslové školy, od poloviny 19. století stál v parkánu za děkanstvím a koncem 19. století byl přenesen do lokality Na Hradišti .
Pelhřimov je známý především jako město rekordů a kuriozit, které najdeme v Muzeu rekordů a kuriozit.
Pelhřimovské náměstí s renesančními, barokními i secesními domy, je plné staveb postavených v nejrůznějších stavebních slozích. Centrem historického města Pelhřimov je Masarykovo náměstí, kde nalezneme děkanský kostel sv. Bartoloměje s věží měřící 61 m, sochu sv. Václava, radnici s orlojem, zámek pánů z Říčan, dvě hranolové vstupní brány – Rynáreckou a Jihlavskou, či renesanční Purkrabský-Broumovský dům, zdobený psaníčkovými sgrafity. Moderní architekturu představuje kubistická přestavba tzv. Fárova domu podle architekte Pavla Janáka.
Pelhřimov je všeobecně známý i díky hlášce Rudolfa Hrušínského z filmu Vesničko má středisková: „Jeď do Pelhřimova, pěkně si prohlídni krematorium, ať víš, do čeho jdeš." V Pelhřimově však nikdy žádné krematorium nebylo a není, nejbližší se nachází v Jihlavě.
Žije zde přibližně 16 tisíc obyvatel.
Prvotní osídlení se pravděpodobně rozkládalo kolem kostela sv. Víta, v dolní části Hrnčířské ulice nebo v poloze Na Hradišti již v první polovině 13. století. K prvnímu vysazení na lokalitu městského typu došlo nejspíše v šedesátých letech 13. století za biskupa Jana III. z Dražic. Toto založení bylo v roce 1289 vypleněno Vítkem z Hluboké. V roce 1290 bylo biskupovi Tobiáši z Bechyně králem Václavem II. uděleno právo znovu město založit a opevnit je hradbami. Samotný půdorys města napovídá, že je kolonizačním dílem, osazeným většinou německými osadníky. V průběhu let se však obyvatelstvo počešťovalo.
Rozvoj města příznivě ovlivnila těžba stříbra v okolí Křemešníku. Ve městě byla také rozvinuta celá řada řemesel, hlavně soukenictví, plátenictví, tkalcovství, barvířství, perníkářství a pivovarnictví.
Roku 1596 byl Pelhřimov císařem Rudolfem II. povýšen na královské město. Devatenácté století bylo pro město obdobím rozvoje průmyslu. Zakotvil zde především průmysl kartáčnický, pletařský a výroba zemědělských strojů. Vedle již zmíněných průmyslových odvětví, která ve většině přetrvala dodnes, má dlouhou tradici i pivovarnictví. Pivo se v Pelhřimově vařilo již ve středověku, listinu potvrzující váreční právo však měšťané získali až v roce 1551. Nejstarší pivovar se nacházel v Růžové ulici za zadním traktem domu čp. 80. V polovině 18. století byl přenesen na protější stranu Růžové ulice na místo dnešní budovy střední průmyslové školy, od poloviny 19. století stál v parkánu za děkanstvím a koncem 19. století byl přenesen do lokality Na Hradišti .
Pelhřimov je známý především jako město rekordů a kuriozit, které najdeme v Muzeu rekordů a kuriozit.
Pelhřimovské náměstí s renesančními, barokními i secesními domy, je plné staveb postavených v nejrůznějších stavebních slozích. Centrem historického města Pelhřimov je Masarykovo náměstí, kde nalezneme děkanský kostel sv. Bartoloměje s věží měřící 61 m, sochu sv. Václava, radnici s orlojem, zámek pánů z Říčan, dvě hranolové vstupní brány – Rynáreckou a Jihlavskou, či renesanční Purkrabský-Broumovský dům, zdobený psaníčkovými sgrafity. Moderní architekturu představuje kubistická přestavba tzv. Fárova domu podle architekte Pavla Janáka.
Pelhřimov je všeobecně známý i díky hlášce Rudolfa Hrušínského z filmu Vesničko má středisková: „Jeď do Pelhřimova, pěkně si prohlídni krematorium, ať víš, do čeho jdeš." V Pelhřimově však nikdy žádné krematorium nebylo a není, nejbližší se nachází v Jihlavě.
INVESTIČNÍ ZLATÉ SLITKY ARGOR HERAEUS
Nabízíme slitky
1 gram,
2 gramy,
5 gramů,
10 gramů,
20 gramů,
1 Oz,
1 Oz Kinebar,
50 gramů,
100 gramů,
250 gramů,
500 gramů,
1 Kg
Aktualizace ceny zlata: 04.05.2024 17:55