Investiční zlato
Mimoň
Zlaté cihly i pro malé investory.
Jednoduchý a spolehlivý nákup.
CENÍK MINCÍ CENÍK SLITKŮ
Město Mimoň (něm. Niemes) leží v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji.
Žije zde 6 397 obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1262, týká se jakéhosi Lotolduse de Nemans. Nicméně archeologické nálezy v Mimoni a okolí ukazují, že místo bylo osídleno již v mladší době kamenné a bronzové. V roce 1371 získali část vsi bratři Jan a Václav z Vartenberka. Vartenberkové sídlili na nedalekém hradě Ralsko. Bratrům se podařilo získat od krále povolení vybírat clo a zároveň nařízení, že všichni kupci se cestou do Žitavy musí k úhradě cla zastavit v Mimoni. Díky tomuto se obec rychle rozvíjela. V roce 1489, po smrti Kryštofa z Vartenberka získává Mimoň rytířský rod Zedlitzů. Roku 1505, po nástupu Oldřicha z Biberštejna na mimoňské panství, byla doposud farní ves Mimoň povýšena na město.
Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakouském císařství k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty (tedy i mimoňské), během roku 1850 byly ustanoveny nové kraje, politické a soudní okresy. Nově vzniklý Českolipský kraj zahrnoval čtyři soudní okresy, jeden z nich byl přiřknut Mimoni. V Mimoni v té době fungoval i berní úřad, který byl podřízen správě v Mladé Boleslavi. Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a Mimoň se stala na sedm let okresním městem. Okres Mimoň přešel pod správu Mladoboleslavského kraje. O několik let později došlo postupně k dalším změnám. V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Mimoň se stala součástí okresu Česká Lípa, řízený okresním hejtmanem, i nadále byla sídlem soudního okresu Mimoň. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1918.
Dominanta města je farní kostel sv. Petra a Pavla. Další významnou památkou je areál Božího hrobu v Lužické ulici. Vedle Božího hrobu se nachází dům č. p. 101 V lukách (původně špitál). Postavit ho dal r. 1679 Jan Ignác Dominik Putz, protože už nevyhovoval starý špitál u kostela Nejsvětější trojice z r. 1400 nedaleko dnešního kina . V letech 1964 -1992 zde byla městská lidová knihovna. Sochy ve městě jsou převážně barokní. Nejvíce jich je zasvěceno Janu Nepomuckému. Významný je i opravený sloup Nanebevzetí Panny Marie na náměstí 1. Máje, sousoší Neposkvrněného početí Panny Marie (Immaculata) u hotelu Beseda či sousoší Getsemanská zahrada v Březinově ulici. Zámecký park byl původně bažantnice s hájovnou. Generální opravu a rozšíření zahájil František de Paula z Hartigů. Park byl několikrát ještě rozšiřován. Zde stával nad pramenem pomník básníkovi Horatiovi a malý altánek. Další rekonstrukce parku začata v r. 1998. Brány do parku vedou od Zámeckého i Poštovního mostu. Uvnitř parku se nachází rybník s ostrůvkem. Pozůstatky prameniště z r. 1785 - jsou kopie pramenu Géronstere v lázních Spaa v Belgii, kde se František de Paula z Hartigů léčil. Pramen jako takový je sice o kus dál, ale zde vyvěral.
Hrad Ralsko patří k nejstarším severočeským gotickým hradům. Některé zdroje ho uvádějí jako románský a jeho základy kladou do 12. stol. Tyčí se na jednom z kuželovitých vrcholů sopečného původu Ralské pahorkatiny ve výšce 696 m n. m. Prvním skutečně doloženým majitelem je šlechtic Heřman z Ralska z rodu Markvarticů. V r. 1377 získal Ralsko jako dědický podíl Jan z Vartemberka a jeho rod spravoval mimoňské i strážské panství do r. 1500.
Žije zde 6 397 obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1262, týká se jakéhosi Lotolduse de Nemans. Nicméně archeologické nálezy v Mimoni a okolí ukazují, že místo bylo osídleno již v mladší době kamenné a bronzové. V roce 1371 získali část vsi bratři Jan a Václav z Vartenberka. Vartenberkové sídlili na nedalekém hradě Ralsko. Bratrům se podařilo získat od krále povolení vybírat clo a zároveň nařízení, že všichni kupci se cestou do Žitavy musí k úhradě cla zastavit v Mimoni. Díky tomuto se obec rychle rozvíjela. V roce 1489, po smrti Kryštofa z Vartenberka získává Mimoň rytířský rod Zedlitzů. Roku 1505, po nástupu Oldřicha z Biberštejna na mimoňské panství, byla doposud farní ves Mimoň povýšena na město.
Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakouském císařství k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty (tedy i mimoňské), během roku 1850 byly ustanoveny nové kraje, politické a soudní okresy. Nově vzniklý Českolipský kraj zahrnoval čtyři soudní okresy, jeden z nich byl přiřknut Mimoni. V Mimoni v té době fungoval i berní úřad, který byl podřízen správě v Mladé Boleslavi. Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a Mimoň se stala na sedm let okresním městem. Okres Mimoň přešel pod správu Mladoboleslavského kraje. O několik let později došlo postupně k dalším změnám. V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Mimoň se stala součástí okresu Česká Lípa, řízený okresním hejtmanem, i nadále byla sídlem soudního okresu Mimoň. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1918.
Dominanta města je farní kostel sv. Petra a Pavla. Další významnou památkou je areál Božího hrobu v Lužické ulici. Vedle Božího hrobu se nachází dům č. p. 101 V lukách (původně špitál). Postavit ho dal r. 1679 Jan Ignác Dominik Putz, protože už nevyhovoval starý špitál u kostela Nejsvětější trojice z r. 1400 nedaleko dnešního kina . V letech 1964 -1992 zde byla městská lidová knihovna. Sochy ve městě jsou převážně barokní. Nejvíce jich je zasvěceno Janu Nepomuckému. Významný je i opravený sloup Nanebevzetí Panny Marie na náměstí 1. Máje, sousoší Neposkvrněného početí Panny Marie (Immaculata) u hotelu Beseda či sousoší Getsemanská zahrada v Březinově ulici. Zámecký park byl původně bažantnice s hájovnou. Generální opravu a rozšíření zahájil František de Paula z Hartigů. Park byl několikrát ještě rozšiřován. Zde stával nad pramenem pomník básníkovi Horatiovi a malý altánek. Další rekonstrukce parku začata v r. 1998. Brány do parku vedou od Zámeckého i Poštovního mostu. Uvnitř parku se nachází rybník s ostrůvkem. Pozůstatky prameniště z r. 1785 - jsou kopie pramenu Géronstere v lázních Spaa v Belgii, kde se František de Paula z Hartigů léčil. Pramen jako takový je sice o kus dál, ale zde vyvěral.
Hrad Ralsko patří k nejstarším severočeským gotickým hradům. Některé zdroje ho uvádějí jako románský a jeho základy kladou do 12. stol. Tyčí se na jednom z kuželovitých vrcholů sopečného původu Ralské pahorkatiny ve výšce 696 m n. m. Prvním skutečně doloženým majitelem je šlechtic Heřman z Ralska z rodu Markvarticů. V r. 1377 získal Ralsko jako dědický podíl Jan z Vartemberka a jeho rod spravoval mimoňské i strážské panství do r. 1500.
INVESTIČNÍ ZLATÉ SLITKY ARGOR HERAEUS
Nabízíme slitky
1 gram,
2 gramy,
5 gramů,
10 gramů,
20 gramů,
1 Oz,
1 Oz Kinebar,
50 gramů,
100 gramů,
250 gramů,
500 gramů,
1 Kg
Aktualizace ceny zlata: 04.05.2024 20:55