PENĚŽNÍ REFORMA 1953 Státem okradený národ
Po skončení druhé světové války se Československo potýkalo se značnými hospodářskými problémy.
Druhou měnovou reformou se sice podařilo konsolidovat poměry v obou částech republiky, stále však zůstávala nedořešena otázka vázaných vkladů. Ty měl od roku 1947 spravovat Likvidační fond měnový, jehož politika se ale z dlouhodobého pohledu jevila spíše jako sporná a ve svém důsledku narušoval další emisní zásahy do měnové politiky země.
Kola hospodářství se roztáčela jen velmi pozvolna, díky čemuž se stát potýkal i s enormními deficity státního rozpočtu. Například jen v roce 1946 činil schodek 26,2 mld. Kčs, což v té době obnášelo plných 41 % všech státních výdajů. Komunistickým pučem z února 1948 a následným směrováním na Sovětský svaz se země přeorientovala nejen na socialistický systém řízení hospodářství, ale ve svém důsledku se de facto odřízla i od západních zdrojů financování. Vraťme se ale na chvíli zpět do listopadu 1945. Druhá měnová reforma měla za cíl nejen zavedení jediné měny na celém území republiky, ale také snížit množství oběživa. Výměnný kurz byl stanoven v poměru 1:1 do maximální výše 500 Kčs.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
Oběhové EURO mince s rakouskými motivy ročník 2009
Nová sada rakouských oběhových EURO mincí ročník 2009 v provedení Uncirculated bude uvedena do oběhu 6. května.
Vídeň -
Sada obsahuje devět nových mincí, které dosud neprošly oběhem a jsou dokonale zachovalé. Vedle mincí obvyklých nominálních hodnot obsahuje navíc jednu pamětní 2€ minci věnovanou výročí 10ti let EMU ( Evropské měnové unie )
Celková nominální hodnota mincí v sadě je tedy 5.88 € . Rakouská mincovna vydává pouze 75.000 těchto sběratelských sad.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
