Letošního Sběratele doprovodí poprvé veletrh Investor
Kdo v oblasti numismatiky něco znamená, vystavuje na veletrhu Sběratel.
Tak by se dala charakterizovat letošní masivní účast dealerů zlata a mincí na největším setkání sběratelů
ve střední a východní Evropě, které proběhne od 8.–10. září na výstavišti PVA v Letňanech.
Zájem o investice do stabilních komodit žene nahoru nejen cenu zlata, ale také počet vystavovatelů na tradičním mezinárodním veletrhu poštovních známek, mincí, drahých kamenů, pohlednic, telefonních karet a dalšího sběratelství. V oblasti numismatiky přibylo přes deset zcela nových firem, takže tato nomenklatura začíná dotahovat dosud
kralující f ilatelii. Celkem bude na veletrhu opět přítomno přes 230 vystavovatelů z 35 zemí. Vedle tradičních v ystavovatelů jako jsou Česká mincovna, Slovenská mincovna, Rakouská mincovna, Zlaté mince, Antium Aurum, Hanmart, Nozka, čínská China Gold Corporation, jedni z největších německých obchodníků se zlatem firmy Emporium Hamburg a Künker, holandský NumisCollect nebo vídeňský Rauch. Nebude tedy chybět žádný ze starých
známých – a to doslova – na letošním Sběrateli najdete 98 % loňských v ystavovatelů a to většinou na svých obvyklých místech. Přibudou naopak f irmy, které se dosud prezentovaly hlavně prostřednictvím svých e-shopů. E-MINCE numismatika a Zlataky.cz na Sběrateli jsou důkazem toho, že internet a veletrh se mohou z obchodního hlediska vzájemně doplňovat. Významným signálem, že Praha je již respektovaným sběratelským centrem, je premiérová přítomnost jednoho z největších německých aukčních domů Felzmann nebo americké gradingové f irmy PCGS.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (47)
Početní peníze I.
V seriálu o kovových známkách nemohou chybět sběratelsky velmi oblíbené početní peníze. Tzv. vládní tvoří hranici mezi numismatikou a exonumií, soukromé početní peníze či žetony mezi numismatikou a medailistikou. Zastavme se nejprve u prvních.
Počítání „na linkách“ byl způsob provádění matematických operací známý již ve starověku. Sumy se v yjadřovaly kladením kaménků či kostek na desku s liniemi zvanou abakus. Jednotlivé linky měly hodnotu řádů jedniček, desítek, stovek, tisíců atd., mezer y v yjadřovaly poloviny čili pětky, padesátky atp. Znalost této matematické metody přešla jako kulturní dědictví antiky do doby středověku. Zda byla předána z Byzance prostřednictvím křížov ých v ý prav, nebo jinak, o tom se vedou polemiky. Na přelomu vrcholného a pozdního středověku se vyvinuly k tomuto účelu zvláštní pomůcky ražené jako mince z mědi a jejích slitin, početní peníze.1 Jejich pomocí se na abaku vyjadřovaly sumy a různé početní úkony a měly tak důležité místo v obchodních praktikách středověku. Nejstarší početní peníze z konce 12. století byly užívané kupci v Itálii (obr. 1), odtud se obchodem rozšířily v polovině 13. století do Francie, v 14. století se razily v Holandsku a Anglii, později také v Německu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU