Poslední mince 2013 Dokončení emise letošního roku
Stejně tak, jako toto číslo je pro letošní rok poslední, uzavřela své emise pro tento rok i Česká národní banka.
Sběratelé mohou do svých sbírek získat dvě nové dvousetkoruny a zlatou desetitisícovku. Mince vyrazila Česká mincovna.
Josef Bican
Od 11. září 2013 je k dispozici pamětní dvoustovka k výročí sto let od narození legendárního fotbalisty Josefa Bicana. Na lícní straně stříbrné mince je zobrazen slavný fotbalista v dresu fotbalového klubu Slavia na pozadí děleného štítu s pěticípou hvězdou. Na rubové straně mince je Bicanův portrét. Podoba této pamětní mince vzešla ze soutěže, kterou ČNB vyhlásila v březnu 2012. Zúčastnilo se jí 21 výtvarníků s celkem 30 návrhy. Vítězem soutěže a autorem podoby mince se stal Petr Horák.
Česká národní banka vydá do oběhu celkem 21 100 kusů mincí, z toho 14 300 kusů ve špičkové kvalitě s leštěným polem a matovým reliéfem a 6800 kusů v běžné kvalitě.
Celý článek naleznete v časopice Mince a bankovky č. 6/2013.
Osmanské mince Na území Slovenska
V novovekých dejinách Uhorska a teda aj Slovenska zohrávali dôležitú úlohu zahraničné razby. Z nich tvoria špecifickú skupinu turecké mince, ktoré tu mali zvláštne postavenie.
Intenzita ich prieniku závisela od Turkami okupovaných území. To znamená, že osmanské mince mali iné postavenie na územiach, ktoré boli pod priamym tureckým vplyvom a iné v okrajových častiach. Keďže územie dnešného Slovenska bolo len čiastočne okupované Turkami, prípadne časť z neho podliehala priamo uhorskému kráľovi, osmanské mince tu zohrávali zvláštnu úlohu. Preto sa pokúsme bližšie analyzovať ich vplyv v tejto časti vtedajšieho Uhorska.
Po roku 1526 a drvivej moháčskej porážke Turci čoraz intenzívnejšie prenikli do Uhorska. O tri roky neskôr opätovne zorganizovali obrovskú výpravu namierenú proti Viedni, ktorej jeden prúd prechádzal okolím Bratislavy. Práve počas tohto ťaženia sa obyvatelia Slovenska prvýkrát oboznámili s Tureckými vojskami a na vlastnej koži pocítili ich ničivý vpád. Počas prvého vpádu roku 1529 vyplienili okolie Čuňova a Rusoviec, ktoré sú dnes súčasťou Bratislavy. V nasledujúcom roku sa dostali do okolia Trnavy, kde je pravdepodobne doložený ich prvý bojový stret na našom území. Turecké vojská sa v rámci ťaženia rozdelili do viacerých prúdov a plienili väčšiu časť západného Slovenska. Ich oddiely sú doložené pri Nových Zámkoch, Topoľčanoch, časť z nich drancovala Pohronie až po Levice, Vráble, Zlaté Moravce a pod.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
