Narození Jiřího Trnky připomenou medaile z drahých kovů
Letos uplynulo sto let od narození světově proslulého ilustrátora, režiséra a propagátora
českého animovaného filmu Jiřího Trnky.
Společnost Pražská mincovna a. s. k této příležitosti vydala stříbrnou pamětní medaili a připravuje i variantu z ryzího zlata. Návrh vypracoval akademický sochař Jiří Dostál.
Obě novinky jsou součástí ročního programu Kalendárium, ve kterém Pražská mincovna mapuje výročí v ýznamných osobností a událostí v českém i evropském rozměru. „Lícní stranu tvoří kompozice portrétu Jiřího Trnky z tříčtvrtečního pohledu a je doplněna opisem, do kterého
je v horizontální rovině zakomponován letopočet narození a úmrtí,“ popsal autor grafického návrhu medaile Jiří Dostál. „Rubová strana je tvořena volnou kompozicí prvků vztahujících
se k tématu animovaného filmu, to znamená: je zde kamera, filmový pásek a náznak archů listů symbolizujících Trnku umělce kreslíře - výtvarníka pracujícího s animací.“
Jako podklad pro obraz Jiřího Trnky na lícní straně medaile posloužily autorovi různé fotograf ie. „Z nich jsem si v yt vořil řadu kreseb a podle nich pak syntézou v ymodeloval
portrét,“ v ysvětlil Jiří Dostál. Sám na geniálního režiséra, ilustrátora a sochaře také zavzpomínal.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Ze světa kovových známek (18) Kovová vojenská platidla a známky
Vojska ať občanská či profesionální vždy provázely peníze.
Čas od času byla vojenská pokladna nucena uchýlit se s výplatou žoldu nebo při nákupech proviantu od obchodníků z rozličných příčin k provizoriu a vydat vlastní kreditní platidla. Ve vojenském prostředí rovněž vznikaly specifické platební prostředky, jež byly ušité na míru prostředí, v němž vznikly a obíhaly. Nejvíce ražeb spojených s armádou bylo vydáno v militantním Německu, zejména v době Viléma II. a za II. světové války. Řada z nich nemá patrně jinde obdoby.
O měděných denárech Septimia Severa (193-211) se traduje, že byly ražené pro římská vojska táhnoucí do pole proti barbarům, a to z prozaických důvodů. Když padla vojenská pokladna s mědí do rukou barbarů, nedošlo pro stát k velké újmě. Na konci vojenské kampaně byly denáry z obecného kovu navrátivším se legionářům vyměněny za stříbrné.
RIC1 žádné měděné denáry přímo nezmiňuje, uvádí jen postříbřené denáry ze závěru vlády Septimia Severa z roku 209. Ve skutečnosti to tedy byly suberátní mince, některé snad i dobové padělky2 (obr. 1).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
