Světové investiční mince (5) Maple Leaf
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se opět podíváme za Atlantik. Tentokrát do Kanady.
Maple Leaf je další světově známou a běžně dostupnou zlatou investiční mincí. Od roku 1979 ji razí královská mincovna The Royal Canadian Mint (RCM) ve Winnipegu. Po jihoafrickém Krugerrandu, který vznikl v roce 1967, je to tedy druhá nejstarší moderní investiční mince.
Přesto se její výrobce chlubí primátem. Maple leaf je totiž první investiční zlatou mincí raženou v čistotě 999/1000 Au. Od roku 1983 se pak standardně objevuje v kvalitě dokonce ještě vyšší: 999,9/1000 Au.
Podobně jako například rakouský Wiener Philharmoniker neobsahuje žádné příměsi, které by ovlivňovaly její barvu ani další fyzikální vlastnosti. Jedná se prakticky o ryzí čtyřiadvacetikarátové zlato.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
JEJÍ VELIČENSTVO MARIE TEREZIE
Když se před 300 lety Marie Terezie 13. května 1717 narodila, přijali to její rodiče, vídeňský dvůr i celá Vídeň s rozpaky.
Oslavy narození druhého dítěte císařsko-královského páru byly provázeny zklamáním, že je to dcera, a nikoli mužský potomek, který by se stal následníkem trůnu. Její rodiče byli ještě mladí (32 a 26 let) a mohli doufat, že se jim později narodí chlapec. Proto mohla Marie Terezie prožívat vcelku bezstarostné dětství, aniž by se ji kdo snažil vychovávat k budoucímu poslání panovnice v rozsáhlé habsburské říši. Bezstarostnost a poklidnost dětství a mládí Marie Terezie kontrastuje s pozdějšími problémy po převzetí vlády v monarchii. Doba její čtyřicetileté vlády byla naplněna nepřetržitým proudem vzrušujících dějů, rozmanitých událostí a významných přeměn.
Marie Terezie byla dcerou císaře Karla VI.1 a jeho choti Alžběty Kristýny.2 Pokud bychom chtěli charakterizovat dlouhé období vlády Karla VI., byl by jistě jedním z nejdůležitějších faktorů veškeré jeho politiky boj o prosazení tzv. Pragmatické sankce.3 (obr. 01) Karel VI. ji vydal již v roce 1713, tedy v době, kdy ještě neměl žádné děti. Tento právní dokument z 19. dubna 1713 obsahoval dvě obzvlášť důležité zásady. Zaprvé Karel VI. prohlásil své državy za „indivisibiliter ac inseparabiliter“, za nedělitelné a nerozdělitelné,4 a vytvořil tak v duchu šlechtického práva majorát5, který mohl být děděn pouze nerozdělený. Poprvé tak byla habsburská monarchie v oficiálním dokumentu chápána a uznána jako celek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
