Ze světa kovových známek (13) Kouzelnické známky
Kdybychom se striktně drželi pravidel numismatiky, nemohlo by toto pokračování seriálu vzniknout, jelikož bude pojednávat o ražbách, které mají s mincemi jen společný tvar. Řeč bude o známkách kouzelníků a kouzelnických mincích.
Tyto ražby nepřejímaly žádnou funkci peněz a nemají ani povahu peněžních náhražek, jak je chápe numismatika, což definovala profesorka Ema Nohejlová-Prátová takto: „... do numismatiky však naprosto nepatří kovové známky, které žádným způsobem a v žádné formě nezastupují peníze, a tedy nemohly být v peníze proměněny, např. moderní reklamní známky.“ (Nohejlová-Prátová 1986: 29) A skutečně, kouzelnické známky nebyly užívány jako potvrzenky nebo poukázky za výkony nebo na peníze, komodity či služby, vyjma funkce vstupenek. Mince však přece jen zastupovaly, a to při eskamotérských tricích.
Kouzelnické známky je možno definovat jako zvláštní kategorii nepeněžních účelových ražeb svým charakterem stojících mezi adresními a reklamními známkami – vstupenkami a ražbami podobnými medailím. Lze je rozdělit na pět kategorií, dlužno však uvést, že toto dělení není ostré a některé známky mohly zastupovat dvě i více z uvedených skupin.
1. Známky rekvizity pro vystoupení
2. Známky obchodů kouzelnických pomůcek
3. Reklamní známky kouzelníků
4. Známky kouzelnických klubů či společností
5. Ostatní ražby (pamětní, novoročenky, kouzelnické kongresy)
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
POKLADY Z VRAKŮ (4)
Sběratelé pokladů
Lodě plné pohádkových pokladů čelící na dlouhých plavbách do exotických zemí hurikánům a pirátům vždy probouzely představivost a fascinovaly veřejnost. Jediným zdrojem mincí pro ty kdo chtěli vlastnit některé z pokladů potopených na mořském dně, byly občasné nálezy mincí vyplavených na plážích. Rozvoj potápění a potápěčské techniky v 50. letech 20. století s sebou přinesl nárůst zájmu o vraky a umožnil vyzvedávání jejich cenného nákladu. Sbírání mincí z vraků má svá specifika a propojuje námořní historii s numismatikou.
Mince z vraků, to nejsou jen španělské reály. Na své si přijdou i sběratelé antických, holandských, indických nebo čínských mincí. Z hlubin byly vyzvednuty dokonce i moderní zlaté investiční mince, ingoty nebo zlatý prach. Své příznivce mají i mince zasazené ve špercích nebo šperky přímo vyráběné ze zlata a stříbra ležícího po staletí na dně moře. Všechny poklady ze slavných vraků nekončí v muzeích. Část z nich náleží nálezcům, tedy za předpokladu, že při hledání a vyzvedávání pokladu dodrželi všechny zákonné podmínky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
