Novela zákona o DPH se dotýká i investičního zlata!
Od ledna 2009 platná novela českého zákona o DPH upravuje i specifikaci uzančních zlatých slitků jejichž prodej je osvobozen od DPH v celé Evropské unii.
Od ledna 2009 platná novela českého zákona o DPH upravuje i specifikaci uzančních zlatých slitků jejichž prodej je osvobozen od DPH v celé Evropské unii.
Mezi nové požadavky patří především to že i slitek musí být číslovaný.
Takto číslovány dle požadavků novelizovaného zákona jsou například slitky švýcarského rafinéra Argor-Heraeus nebo Münze Österreich. Velká část světové produkce certifikovaných rafinérů však číslována vůbec není, nebo jsou slitky číslovány pouze na certifikátu, případně jsou číslovány pouze ve vybraných velikostech.
Nákup nečíslovaných zlatých slitků v Čechách se tak nyní zájemcům o 19 procent prodraží.
Prodeje investičních zlatých mincí ( tzv. Gold Bullions ) se žádná úprava netýká.
Osvobozené Československo
Oběh platidel po druhé světové válce
Stará národohospodářská poučka praví, že přes měnu lze nejsnadněji a nejúčinněji vysávat porobenou zemi a Československo je toho zdárným příkladem. Otázkou obnovení poškozeného hospodářství se s blížícím koncem války stále intenzivněji zabývala exilová vláda v Londýně pod vedením Dr. Edvarda Beneše. Potíže, se kterými se tehdejší vedení muselo potýkat, však vychází už z předmnichovského vývoje.
Od Mnichova k Protektorátu
Po nástupu nacistů k moci a jejich narůstající agresi vůči okolním zemím se československé úřady od poloviny třicátých let začaly zabývat otázkou válečně-hospodářských příprav pro případ ozbrojeného konfliktu. V rámci nich rostly investice do armády na modernizaci výzbroje, školení mužstva či budování rozsáhlého systému pohraničních pevností. Prostředky se dílem hradily z řádných státních příjmů a částečně čerpáním půjček lombardováním státních cenných papírů (půjčka obrany státu, pokladniční poukázky). V roce 1938 se stát rozhodl splatit svůj státovkový dluh vůči centrální bance a současně financovat válečné výdaje tiskem nekrytého oběživa, díky čemuž byly stávající bankovky po 50 a 100 Kč prohlášeny za státovky. Jejich převzetím stát získal více než 3,7 mld. Kč, z nichž 2 miliardy použil na úhradu státovkového dluhu a jednu miliardu na splacení dluhu u Národní banky. Zbytek byl určen na krytí dalších závazků a případné budoucí mobilizační výdaje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
