Dobu Rudolfa II připomíná nová sada medailí z drahých kovů
Za vlády Rudolfa II se Praha stala centrem celé Evropy.
Za vlády Rudolfa II se Praha stala centrem celé Evropy.
Pražský hrad se stal významným centrem a skutečně reprezentačním císařským sídlem. Rudolf nechal upravit některé hradní prostory. Vznikl Španělský sál, kde byla umístěna velká část obrazů stejně jako v přilehlých komnatách a chodbách. Na Pražském hradě přibyly také konírny, ptáčnice a tzv. lví dvůr, kde byla chována exotická zvířata. I blízko mnohých šlechtických sídel byly zakládané renesanční zahrady s pravidelným rozvržením, altánky, míčovnami, oranžériemi, zahradními domky, zdobenými malbami nebo sgrafitem. Tato doba počátku novověku marně hledala středověký řád i renesanční harmonii. Lidé se proto častěji upínali na astrologii, alchymii a černou magii, které jim měli dát jakousi jistotu, bohatství a odpověď na některé zneklidňující otázky.
Dobu Rudolfa II Vám přiblíží i nová sada stříbrných medailí, kterou právě vydává Česká mincovna.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (13) Církev doby klasicismu – zmrazené naděje
Konzervativní katolická hierarchie závěru 18. a začátku 19. století spíš sledovala než určovala vývoj Evropy.
Už před revolucí byly ve Francii v katolické církvi patrné dva tábory, zjednodušeně řečeno modernisté a konzervativci. Podobně jako tomu bylo u státní a šlechtické heraldiky, i ta církevní na sebe vzala střízlivé klasicistní formy. Také její klid a vyváženost však byly ve zvláštním rozporu s dramatickým vývojem uvnitř církve i v jejích vztazích se světskými mocnostmi.
Ráno 29. září 1786 nasedli v Pistoji před biskupským palácem do kočáru dva muži. Zanedlouho už ujížděli krásnou toskánskou krajinou směrem k Florencii. Tajemník Paolo se s respektem zadíval na unavenou tvář svého pána, biskupa Pistoje a Prata, Scipiona d Ricci. V minulých dnech se vydal ze všech svých sil, když řídil synodu, které se zúčastnilo skoro tři sta biskupů. Ale stálo to za to. Schválené synodní dekrety, které vezou ukázat velkovévodovi Leopoldovi, s Boží pomocí konečně pohnou církví správným směrem. Toskánský velkovévoda Leopold, bratr císaře Josefa II., byl spokojen. Do jeho plánů církevní reformy, kterou uskutečňoval uvážlivěji než jeho bratr, zapadaly výsledky Pistojské synody do
cela dobře. Snad ale byly přece jen příliš radikální. Církev se vrací ke své původní čistotě, kterou přinesl Kristus, ruší se inkvizice, mše se mají celebrovat v národních jazycích, zavede se jediný řeholní řád a všechny ostatní se zruší, stejně, jako se nedávno stalo jezuitům... Leopoldovy rozpaky byly na místě.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
