Světové investiční mince (1) Pro sběratele nebo střadatele?
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. Přehled, který mapuje nejslavnější investiční mince, zahájíme návštěvou Jihoafrické republiky.
Snad v žádné jiné části světa nesehrálo zlato tak významnou úlohu, jako v jižní Africe. Více než třetina veškerého vytěženého žlutého kovu na celé zemi totiž pochází z relativně malé oblasti Witwatersrand Basin, která je zároveň nejhustěji osídlenou části dnešní Jihoafrické republiky. Není proto divu, že první moderní a světově nejrozšířenější zlatou investiční mincí se stal právě jihoafrický Krugerrand. Razí se od roku 1967 a jméno mince
dostala podle proslulého politika a pozdějšího prezidenta búrské provincie Transvaal Paula Krugera (1825-1904). Druhá část názvu napovídá, že se jedná o jihoafrickou měnu rand, jejíž jméno je zase odvozeno od již zmiňovaného bohatého zdroje zlata (ale i diamantů) v hornatém
území Witwatersrand. Objevení naleziště v roce 1886 bylo předzvěstí krvavých válek mezi potomky holandských přistěhovalců Búrů a britskou koloniální mocí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
Umění i technika Medaile cyklu Kalendárium 2013
Pražská mincovna se po prvním ročníku obsahujícím 24 uncových stříbrných medailí plynule pustila do dalšího.
Kalendárium obsahuje velmi rozmanitá témata, jak vidíte z následujícího článku, věnuje se i umění a technice.
Matyáš Bernard Braun
Barokní řezbář a sochař Matyáš Braun po sobě v Čechách zanechal řadu významných památek. K těm nejznámějším patří sousoší Sen svaté Luitgardy na pražském Karlově mostu. Letos od jeho smrti uplynulo 275 let. Pražská mincovna umělcovu osobu připomíná na nových zlatých a stříbrných medailonech. Návrh pro ražbu vypracoval výtvarník Jaroslav Bejvl.
Na lícní stranu medailonu umístil autor portrét sochaře Matyáše Bernarda Brauna podle dobového vyobrazení. V opisu jsou jméno a letopočty rámující dobu umělcova života 1684–1738. Ve spodní části mincovního pole se nachází značka autora.
Na rubové straně je znázorněn špitál v Kuksu na Trutnovsku, jako připomínka na místo, kde Braun vytvořil svá stěžejní díla. Vpravo je jedno z nich, socha Lstivosti (ženy, zakrývající si škraboškou svou pravou tvář) z alegorické řady Neřestí. V opisu je text „SOCHAŘ VRCHOLNÉHO BAROKA“. Značky mincovny a punc jsou umístěny pod obrazem budovy.
„Inspiraci pro kompozici na rubové straně jsem čerpal z literatury. Tam jsem také vyhledal dobovou rytinu, podle níž vznikl portrét Matyáše Bernarda Brauna na líci,“ uvedl autor předlohy Jaroslav Bejvl.
Pražská mincovna motiv razí na zlaté střížky o hmotnosti 15,56 gramu a na stříbrné vážící 31,1 gramu. V obou případech se jedná o kovy maximální čistoty, hrany medailonů jsou číslované.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU