Povyražení s pokušitelem Od antiky do Těšína
Výstava komiksů a replik historických mincí Petra Souška předstauje humorně pojatou historii mincí v kreslené formě propletenou pokušením.
Dějinami peněz od nejstarších dob, od prvních míncí světa přes antiku – Řecko, Kelty, Řím – až po historii mincí ražených na území českých zemí provází fiktivní postavička Pokyho. V Muzeu Těšínska můžete tuto unikátně pojatou výstavu vidět až do ledna 2014.
Před pár léty mě kastelán kroměřížského zámku Ing. Martin Krčma požádal o zhotovení komixové výstavy pro mincovnu v Kroměříži. Velmi si přál, aby komixem prováděla nějaká figurka. Součástí výstavy je moravský denár z 12. století na němž je podivná hlava a okolo opis SATANAVS – to je tedy náš našeptávač špatností, Satan, pokušitel, Pokušitel, zkráceně Poky – komixová figurka nabadájící lidi ke vzniku prvních mincí a následně k jejich šizení na ryzosti drahého kovu, hmotnosti. Dáblík posedlý mincováním...“ vysvětluje Petr Soušek, odkud se vzal nápad na takové zpracování numismatického tématu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.
Mincovnictví USA (5)
Zlatý věk
Politické tahanice, které vedly ke znovuobnovení ražby dolaru, skončily roku 1900 přechodem USA na zlatý standard. Novou kapitolu národního mincovnictví odstartovalo znovuzvolení Theodora Roosevelta v roce 1904. Energický prezident stál za vznikem mnoha inovativních a kontroverzních ražeb, dodnes považovaných za nejkrásněší mince v historii USA. Hospodářská krize nakonec přinutila zemi ke zrušení zlatého standardu a z oběživa zmizely zlaté mince.
Na cestě ke zlatému standardu
Po ukončení ražby dolaru se společnost rozdělila na dva tábory: příznivce bimetalického standardu tzv. „Silverites“ a zastánce zlatého standardu tzv. „Gold Bugs“. Druhý z táborů postupně získával převahu a zákon z roku 1875 proto umožnil výkup „greenbacks“ ve zlatě a drobných bankovek ve stříbře. Když koncem roku 1878 „greenbacks“ opět dosáhly hodnoty nominálu ve zlatě, opuštění bimetalického standardu bylo pouze otázkou času. Běžného člověka více než politické debaty zajímalo, zda je k dispozici dostatek oběživa pro každodenní transakce. Po zrušení half dime roku 1873 bylo stále těžší rozměnit 1/4dolar. Stovky věcí běžné denní spotřeby stály 10 centů a zákaznící platící quarterem (čtvrťákem) často dostali zpět jen dime a nebo reál v hodnotě 12 1/2 centu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
