200 Kč Založení Junáka Proof

Averz (lícní strana):
Na lícní straně mince je znak Junáka. Nad ním jsou v řadě umístěny znaky jednotlivých skautských organizací – světlušek, vlčat, skautek a roverů a rangers. Při horním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“, je při spodním okraji dvousetkoruny. Vlevo od znaku světlušek je značka České mincovny.

Reverz (rubová strana):
Rubové straně mince dominuje portrét Antonína Benjamina Svojsíka. Po obvodu mince jsou texty „ZALOŽENÍ JUNÁKA“, „A. B. SVOJSÍK“ a letopočty „1912 - 2012“. Autorem mince je akademický sochař Zbyněk Fojtů. Jeho iniciály, tvořené spojenými písmeny „F“ a „Z“, jsou vpravo od portrétu při okraji límce.

PODROBNOSTI K 200 Kč Založení Junáka Proof

Založení Junáka

Soutěže se zúčastnilo 14 výtvarníků, kteří zaslali celkem 26 sádrových modelů. Předložené návrhy hodnotila dne 25. ledna 2011 Komise pro posuzování návrhů na české peníze, odborným poradcem byl Ivan Vápenka, pověřený organizací Junák – svaz skautů a skautek ČR.

Před zahájením hodnocení byl jeden návrh vyřazen pro nesplnění soutěžních podmínek. Ostatní předložené práce hodnotila komise v rámci tří soutěžních kol. V prvním kole bylo vyřazeno 12 sádrových modelů, a to pro nevýstižnou nebo nepříliš zdařilou kompozici, nepřesné portréty zakladatele Junáka, případně pro jiné výtvarné nedostatky. Osm návrhů, které se vyznačovaly podle posouzení komise vyšší výtvarnou úrovní, získalo odměnu ve druhém kole.

Do třetího kola postoupilo pět návrhů, které byly podle názorů členů komise výtvarně nejlepší a nejvýstižněji zobrazovaly zadané téma.

Komise udělila první cenu návrhu akademického sochaře Zbyňka Fojtů za přesné vystižení tématiky mince, zachycení charakteristických junáckých symbolů a znaků všech kategorií junáckého hnutí od světlušek po rovery i zdařilý portrét A. B. Svojsíka na rubové straně. Druhou cenu získal návrh Mgr. Art. Miroslava Hrice za mimořádně povedený portrét zakladatele hnutí na lícní straně i výtvarně dobře provedenou postavu sv. Jiří, komise však konstatovala, že symbol Junáka je příliš nevýrazný Třetí cenu obdržel návrh akademického sochaře Jiřího Harcuby za sochařské umělecké ztvárnění stylizace sv. Jiří na lícní straně i portrétu na straně rubové. Další dvě práce, které postoupily do závěrečného kola, získaly ve třetím kole mimořádnou odměnu: návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů za přehledné zachycení junáckých symbolů a znaků všech kategorií junáckého hnutí ve sladěné kompozici obou stran a návrh Terezy Eisnerové za věrné a výstižné zpracování tématu. Odborný poradce k výběru komise uvedl, že k realizaci plně doporučuje návrh oceněný první cenou, zástupce mincovny konstatoval, , že návrhy na prvním a druhém místě jsou technicky realizovatelné bez jakýchkoliv úprav.

Bankovní rada rozhodovala o realizaci mince dne 17. února 2011. Potvrdila návrh komise a pro realizaci schválila návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů. Vydání mince se předpokládá v dubnu roku 2012.

2.cena

3.cena

Upozornění:
Objednávky nad 10 ks potvrzujeme až po vykrytí ostatních objednávek sběratelů, ve lhůtě 3 měsíce od data emise.

Doporučujeme :
Další informace k této minci
- Stříbrné mince ČR
- Co je to žádanka mincí?

Další stříbrné mince 2012 :
200 Kč Rudolf II.
200 Kč Založení Sokola
200 Kč Založení Junáka
200 Kč Kamil Lhoták
200 Kč Postaven Obecní dům v Praze
500 Kč Jiří Trnka

Mince 200 Kč založení Junáka v provedení b.k.

Junák – svaz skautů a skautek ČR – největší mládežnická organizace v České republice, patří do mezinárodního skautského hnutí.

Název Junák přijala organizace v roce 1912. Dobu největšího rozkvětu zažívala v období první Československé republiky. V oddílech Junáka působila celá řada osobností: básník Jiří Wolker, budoucí prezident Edward Beneš, cestovatel František Alexander Elstner nebo například Jan Kubiš, český parašutista, který se podílel na atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Brzy po rozbití Československa byl Junák nařízením ze dne 28. října 1940 zrušen. Mnoho jeho členů se zapojilo do domácího odboje nebo odešlo bojovat do zahraničí, konce války se jich nedočkalo na sedm set. V roce 1945 byl Junák obnoven, ale o pět let později opět zrušen, tentokrát komunistickou vládou. K dalšímu krátkému obnovení činnosti došlo v nadějném roce 1968. O dva roky později však Junáka pohltila Pionýrská organizace, ideologicky poplatná tehdejšímu společenskému zřízení.

Základní funkční jednotkou Junáka je skautský oddíl, který obvykle tvoří dvanáct až třicet dětí. Oddíl se dále člení do družin.

REGISTRACE NA ŽÁDANKU.
Získejte vzácné mince do své sbírky. Starosti nechejte na nás.
(Dejte na žádanku mince, které vám chybí. S námi můžete získat i vyprodané vzácné a žádané tituly.)

Co je to "Žádanka"?

Poptávka, žádanka, nebo taky chyběnka je nezávazná poptávka konkrétní mince. Sběratelé kteří chtějí doplnit svou sbírku titulem, který je již vyprodán nebo je vzácný musí jejímu shánění věnovat hodně času a značné úsilí. Vyplněním žádanky přenesete tuto činnost na nás.

Mince, které nejsou skladem mají místo ceny uveden symbol a vedle něj text "Na žádanku". Kliknutím na tento text minci zapíšete do svého seznamu žádanek. Jako registrovaní uživatelé si můžete svůj seznam žádanek kdykoliv prohlédnout, doplnit, nebo z něj odstranit minci kterou jste již získali.

V případě, že mince o kterou máte zájem je skladem a nabízíme ji k prodeji, systém Vám automaticky zašle zprávu na Vaši e-mail adresu. Vy se pak můžete rozhodnout zda budete mít o minci za tuto cenu zájem, a případně si ji objednat obvyklým způsobem.

Uvedením mince do seznamu žádanek se nezavazujete k jejímu odběru.

Individuální žádanky.
Žádanku můžete vyplnit i na minci která na našich stránkách není vůbec uvedena. Nemá kód, ani nemá popis. Takové žádance říkám individuální žádanka. Individuální žádanky se liší především tím, že dostupnost v nich uvedených mincí není sledována automaticky počítačem, ale průběžně operátorem našeho e-shopu.
Svou individuální žádanku můžete vyplnit na této stránce.

Časté otázky:

Jak získáte minci, která mi chybí?
Výkupem ze soukromých sbírek. Tak jak noví sběratelé začínají, tak i jiní se sbíráním končí. Z nejrůznějších důvodů ruší své sbírky a nabízí nám je k odprodeji. Nejčastěji jde o prodej dědictví. Tímto způsobem se vrací do oběhu i velmi vzácné tituly, které sběratelé považují za skutečné skvosty a sami by je na burze nikdy nenabízeli.

V čem je žádanka na serveru Zlatemince.cz výhodnější?
Je zpracovávána elektronicky. Každý záznam je evidován a zatříděn. Obrátí-li se na nás majitel mincí s nabídkou odprodeje, víme rychle kdo má o tuto minci zájem. Naše adresa navíc patří mezi nejnavštěvovanější a poptávek i nabídek zpracováváme velké množství.

Jak dlouho poptávka platí?
Trvale. Vaše poptávky evidujeme do té doby dokud Vám danou minci nezajistíme, nebo dokud ji sami neodvoláte.

Jak rychle mi žádanou minci zajistíte?
Pokud poptáváte mince, které jsou vyprodány nebo jsou opravdu vzácné, obrňte se trpělivostí. Plnění poptávek nelze provést dříve než nám žádanou minci nabídne k výkupu jiný sběratel.

120 let korunové mince Jakou korunou se u nás platilo

Na letošní rok připadá zajímavé numismatické jubileum. Uplyne totiž přesně sto dvacet let, od doby, kdy se naší měnovou jednotkou poprvé stala koruna.

S různými přívlastky (koruna česká, československá) platili touto jednotkou občané českého území od roku 1892. Vzhledem k situaci v eurozóně to vypadá, že se v nejbližší době nic moc nezmění. Jak dlouho ale bude platit koruna dál, to říct neumíme, ale můžeme se ohlédnout za její historií.

Pokud chceme historii koruny zmapovat pečlivě, musíme jít ještě dál, před rok 1892, kdy došlo k významné měnové reformě. Císař František Josef I. sáhnul k měnové reformě naposledy v roce 1857. Zlatníková měna byla zaběhlá a zdánlivě všem vyhovovala. Jenže koncem sedmdesátých let se ukázal jeden vážný problém. Protože rakouská měna byla založena na krytí oběživa stříbrem, projevil se ve státní ekonomice jeden závažný problém. A tím byl měnící se poměr ceny zlata vůči stříbru. Ze stříbrných zlatníků, které sloužívaly jako kurantní platidla plně kryjící svou nominální hodnotu cenou obsaženého stříbra, se de facto staly kreditní mince. A tak se stalo, že zlatník ražený v roce 1892 (který měl teoreticky mít hodnotu 100 krejcarů) obsahoval v přepočtu na výkupní cenu drahého kovu pouze 63, 33 krejcaru. Svou nominální hodnotu kryly pouze zlaté mince tohoto systému. Stát potřeboval, kvůli zahraničnímu obchodu i vyváženosti vlastní ekonomiky, přejít ke stálejší komoditě, která by měnu kryla. Tou bylo přirozeně zlato.
Běžného občana se měnová reforma prakticky nedotkla. Jednalo se o makroekonomickou záležitost. Ceny, výplaty a podobně zůstaly na stejné úrovni, občan si musel jen zvykat na odlišné počítání. Jeden zlatý platil nově dvě koruny a krejcar dva haléře.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.

Mince – němý svědek křížových výprav České mince na východě

Není pochyb o tom, že křížové výpravy do Svaté země stály Evropu mnoho peněz. Neobešli se bez nich ani účastníci druhé křížové výpravy (1146–1148) z českých zemí.

Žádný přímý doklad v podobě nálezů mincí však dosud není znám a ani úvaha Jana Bobka o domnělé souvislosti mezi ikonografickou výzdobou některých českých denárů 12. století a českou účastí na druhé kruciátě nenašla mezi profesionálními numismatiky širší podporu.

Pravděpodobnost výskytu českých a moravských mincí na území středověké Palestiny však výrazně stoupne, zaměříme-li pozornost na dobu o sto let mladší, představující závěrečnou etapu křížových výprav, neboť právě tehdy našla mince podstatně větší uplatnění jak ve smyslu teritoriálního pokrytí, tak i mezi jednotlivými sociálními vrstvami obyvatelstva.
Zajímavý a z pohledu české numismatiky zcela ojedinělý nález učinil v roce 1997 místní kibucnik v palestinském přístavu Caesarea Maritima (Kaisareia, dnes Izrael), který při náhodném povrchovém sběru objevil několik silně zkorodovaných mincí, jež odevzdal do městského muzea. Mince byly po konzervaci identifikovány jako české a moravské ražby z konce čtyřicátých let 13. století. Konkrétně se jedná o typy Cach 701 (1 ks; obr. 1:1), Cach 901 (3 ks; obr. 1:3a-c) a dosud neznámý půldenár (obol) fenikového typu (1 ks; obr. 1:2). Vydavatelem všech pěti oboustranných exemplářů byl pravděpodobně Přemysl Otakar jako markrabě moravský (1247–1253). Zatímco typ Cach 901 je moravský denár fenikového typu vybíjený v některé z moravských mincoven, denár Cach 701 a dosud neznámý obol byly zřejmě raženy v pražské mincovně v období Přemyslova odboje proti otci Václavu I. (1230–1253), tedy někdy v letech 1248–1249.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.

Proof:	Vyprodáno na žádanku
B.k.:	Vyprodáno na žádanku