Přemysl I. Otakar (1160 - 15. 12. 1230) – český král z dynastie Přemyslovců. Za své vlády zajistil dědičné právo na královskou korunu pro své potomky, pozvedl upadající království a obnovil v zemi pořádek.

Přesné datum narození knížete Přemysla a pozdějšího českého krále, třetího v pořadí, není známo. Odhaduje se, že to bylo kolem roku 1160. Byl synem krále Vladislava II. a jeho ženy Judity. Přemyslova cesta k trůnu byla složitá a plná dramatických zvratů. Nebylo daleko ani k válce s mladším bratrem Vladislavem, kterého čeští předáci zvolili za knížete. Těsně před bitvou však Vladislav dobrovolně ustoupil, vládu přenechal Přemyslovi a až do smrti mu zůstal loajální.

Králem byl Přemysl Otakar I. korunován v roce 1198. Jako obratný panovník, který kombinoval diplomacii i válečné umění, se zasloužil o vydání Zlaté buly sicilské (1212) budoucím císařem Svaté říše římské Fridrichem II. Tento dokument přinesl převratnou změnu do nástupnického práva v Českém království. Bula totiž prohlašovala zásadu dědičnosti: právo na trůn podle ní přecházelo na prvorozeného syna v královské rodině. Zlatá bula sicilská upřesnila práva a povinnosti českých panovníků a převedla na ně pravomoc uvádět do úřadu pražské a olomoucké biskupy. Zaručovala též nedělitelnost území Českého státu. A proč právě sicilská? Fridrich II. v té době ještě nevlastnil pečetidlo, odpovídající jeho budoucímu císařskému úřadu. Použil tedy stávající pečetní typář, jenž užíval jako král Sicílie. Originál listiny je uložen ve Státním ústředním archivu v Praze.

Přemysl Otakar I. po sobě zanechal silný a v zahraničí respektovaný stát. Zemřel 15. prosince 1230, jeho ostatky jsou uloženy v katedrále sv. Víta v Praze.