JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (25) Příprava ražby euro mincí
Člověk velké události zažívá mnohokrát za život, ale málokdy si je dostatečně uvědomuje.
Teprve s odstupem času, v souvislosti s dalšími prožitky zjišťuje, že si v návalu shonu neuvědomil, že velkou událost nějak přešel a pořádně se jí nevěnoval. Říká si, příště si dám větší pozor. Nesmím se věnovat všedním starostem a teď je ten významný okamžik, na který se dokážu správně koncentrovat.
Takový historický okamžik, který jsem si dostatečně uvědomoval a hluboce prožíval, byl vstup ČR do EU. Skutečnost, že jsme plnoprávnými Evropany, mě naplňovala zvláštní pýchou. Konečně jsme to dokázali. Dne 1.5. 2004, kdy se Česká republika stala členem velké rodiny evropských zemí, byl konec přípravného období, faktické členství právě začalo. Každý se s tímto faktem vyrovnával po svém. Pro mincovnu jsem v tomto okamžiku viděl velkou výzvu. Od 1. 1. 2002 prvních 8 zemí Unie začalo platit novými bankovkami a mincemi společné měny, s přiléhavým názvem - euro. Ve firmě jsme přestali sledovat kurz české koruny vůči německé marce a rakouskému šilinku. Zajímal nás vztah koruny k nové měně našich dodavatelů střížků z Německa a z Rakouska.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
Heraldika na mincích a medailích (3) Ve znamení kříže
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské.
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské. Čtenáři předchozích dvou dílů našeho vyprávění chybí heraldika církevní. Abychom se s ní aspoň letmo seznámili, musíme se vrátit až k okamžiku, který předcházel první křížové výpravě.
Svah při okraji francouzského města Clermont byl plný vzrušeně gestikulujících lidí. Z davu se opakovaně ozývalo volání „Deus le volt“ (Bůh tomu chce) a nad hlavami zástupů se tu a tam objevovaly dokonce tasené meče. Papež Urban II., který právě ukončil svou plamennou řeč ke shromážděným, sledoval s mírným překvapením účinek svého proslovu. Nemohl tušit, že právě dalekosáhle zasáhl do vývoje dějin středověku.
27. 11. 1095 v Clermontu končilo zasedání církevního koncilu a témata, o kterých se jednalo, většinou nebyla v ničem převratná. Na závěr koncilu papež vyzval všechny západoevropské křesťany nejen k zajištění bezpečnosti poutníků, ale i k osvobození svatých míst z rukou nevěřících. Podobné výzvy zazněly už předtím, ale tentokrát byla odezva neobvykle silná a spontánní. Místo obvyklých nikam nevedoucích akademických debat začala rovnou vznikat armáda. K těm prvním, kteří se chápali zbraní už na shromáždění v Clermontu, se začaly připojovat tisíce dalších po celé Evropě. Lidi všech stavů spojovala nesourodá směs motivací. Naděje na odpuštění hříchů vedle snahy utéct z nesnesitelných životních podmínek, ideály osvobození Božího hrobu vedle touhy získat kořist kdesi na východě. Všechny však sjednocoval kříž, který si malovali nebo přišívali na oděvy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU