Jak se dělá mincovna (6) Příprava projektu mincovny
Obecnou definici projektování je těžké vyjádřit v jedné, nebo v několika dobře
nastylizovaných větách. Dosavadní koncipování mých vzpomínek je také založeno na
jakémsi projektu.
Začíná se prvotní ideou, následuje formulace zadání a potom musí
vzniknout ucelený dokument, kde jsou popsány postupné kroky realizace, a na samém
konci funguje něco nového, co splňuje požadavky stanovené v ideovém návrhu.
V podnikatelské sféře tržního prostředí je všemu nadřazena a na prvním místě zkoumána, otázka návratnosti vložených finančních prostředků. Tomu musí předcházet průzkum trhu,
který dá odpověď, zda se nový produkt na trhu prosadí, respektive najde svého zákazníka.
Tak nějak bych si představoval postup projektové přípravy mincovny podle učebnice ekonomiky. V dobách plánovaného hospodářství by do tohoto postupu byl vmanévrován ještě složitý systém schvalování přes několik řídících stupňů, až po příslušné ministerstvo. Tam by nějací úředníci rozhodli a přidělili nezbytné finance. Možná. Což by v dobrém případě mohlo trvat minimálně rok až dva. A to nemluvím o kompetencích bývalých stranických orgánů, které byly všemocné. Na takový postup jsme naštěstí už nemuseli myslet.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
Počiatky razby grošov v Uhorsku a kremnická mincovňa
Razba grošov v Uhorsku za vlády Karola Róberta (1307– 1342) patrí síce medzi krátke, ale o to zaujímavejšie epizódy uhorského mincovníctva.
Jej začiatky sú doložené listinou vydanou Karolom Róbertom vo Visegráde 21. marca 1330, ktorou kráľ oboznámil prelátov a barónov Užskej župy o prenájme Smolníckej komory.
Čo je však dôležité, v listine sa presne vymedzuje akosť uhorských grošov a denárov. Na základe tejto najstaršej známej zmienky B. Hóman logicky posunul začiatok produkcie grošov na rok 1329 a správne usúdil, že môže byť spojená s udelením privilégií pre Kremnicu v predchádzajúcom roku. V listine vydanej vo Visegráde 17. novembra 1328 sa pojednáva o udelení privilégií pre kremnických hostí a zaručujú sa im slobody, aké majú v Kutnej Hore (Kuttunbana). Ďalej dostali hostia do slobodného užívania pás zeme dlhý dve míle, slobodnú voľbu richtára, prísažných a súdnu autonómiu. Spomínaný dátum sa všeobecne považuje za dobu založenia mincovne v Kremnici. Na tomto mieste však musíme poznamenať, že ťažba rúd tu prebiehala oveľa skôr. Dôkazom toho je aj fakt, že v spomínanej listine je Kremnica uvádzaná ako Cremnychbana, čiže sa tu už ťažili kovy a existovalo tu sídlisko. Pre nás je dôležité to, že príchodom hostí z Kutnej Hory, v ktorej bola v tej dobe jedna z najvýznamnejších mincovní vtedajšej Európy, sa začala dôležitá etapa uhorského mincovníctva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
